ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

105 let autobusů v Praze

Na čtvrtek 7. března 2013 připadá výročí 105 let od zavedení první pražské autobusové linky, jejíž  trasa vedla z Malostranského náměstí na Pohořelec. Tímto příspěvkem si připomínáme její krátkou existenci s nevydařeným koncem.

Ještě na počátku 20. století postrádaly Hradčany dopravní spojení s centrem Prahy. Elektrické podniky (předchůdce současného Dopravního podniku) sice plánovaly výstavbu tramvajové tratě do této lokality, ale pro nepříznivé sklonové podmínky Nerudovy ulice (122‰) se její výstavbu nepodařilo uskutečnit. V roce 1906 schválilo ministerstvo železnic projekt tramvajové tratě vedené z Malostranského náměstí ke kostelu sv. Kajetána v Nerudově ulici, ale mezitím byla oživena myšlenka dopravy autobusové ( tehdy se používal výraz „automobilovými omnibusy“). V roce 1907 se po Praze uskutečnilo několik zkušebních jízd motorových vozidel a následně došlo k vypsání „ofertního“ (výběrového) řízení. Osloveno bylo 37 firem, zareagovalo jich pouze 19. Nakonec byly vybrány čtyři firmy – Laurin & Klement, SAF Gaggenau, Ariés a Fiat. Uvedení výrobci měli závazný termín dodání autobusů nejpozději 24. prosince 1907, ale ani jedna firma termín nesplnila. První dva autobusy (Laurin & Klement HOP a Fiat) byly dodány v únoru 1908, třetí (SAF Gaggenau) 20. března 1908 a francouzský Ariés až 7. května 1908. Autobusy byly dvounápravové poháněné zážehovými (benzínovými) čtyřválcovými motory.

1908 - Laurin a Klement HOP v první garáži pražských autobusů, v tramvajové vozovně Centrála v Holešovicích – Archiv DP

Dne 7. března 1908 se poprvé rozjely autobusy Elektrických podniků Nerudovou ulicí na Malé Straně. Na lince dlouhé 1,6 km bylo 9 zastávek (Malostranské náměstí, Zámecká ulice, Kostel sv. Kajetána, Rampa, Královský hrad, Toskánský palác, Loretánské náměstí, Úvoz, Pohořelec) a nebyla nijak označena. Tabulky s názvy konečných zastávek se do oken autobusů začaly vyvěšovat v průběhu roku 1908. Linka jedila denně v době od 6h do cca 22h v intervalu 15 minut. Jízdné bylo stanoveno na 20 haléřů (pro dospělého) a 12 haléřů (pro dítě do 10 let). Již od 1. května 1908 dochází k prodloužení trasy přes Karlův most na Křižovnické náměstí, čímž délka dosáhla 2,268 km.

1908 - SAF Gaggenau na Pohořelci – Archiv DP

První dny a týdny provozu pražských autobusů sice vypadaly slibně, jenže další období bylo podstatně horší. Už 26. dubna 1908 došlo k první nehodě autobusu. Následovala celá řada technických potíží, díky nimž mnohdy nevyjel na linku ani jeden autobus. Pro tento případ byly zhotoveny tabulky s nápisem „ Dnes autobusy nejezdí!“, které se vyvěšovaly v konečných zastávkách. Potíže s provozem autobusů trvaly i nadále. Dne 17. listopadu 1909 dopoledne došlo k nehodě autobusu SAF Gaggenau, kdy se mu přetrhl hnací řetěz a neovladatelný vůz se řítil Nerudovou ulicí dolů. Řidič Josef Vaigl autobus nakonec zastavil o „hromadu šutrů a poté o chodník“. Správní rada Elektrických podniků okamžitě rozhodla o zastavení provozu autobusové dopravy...

1908 - Fiat v Centrále – Archiv DP

Autobusy Laurin & Klement a Fiat byly dále přestavěny na „montážní věže vrchního vedení“, SAF Gaggenau a Ariés byly prodány soukromému dopravci.

První pokus o zavedení autobusové dopravy v Praze nakonec ztroskotal na nevhodném výběru trasy linky a také na nedokonalé (-tehdy byla v počátcích) konstrukci autobusů. Na znovu zavedení městské autobusové dopravy si Pražané museli počkat téměř 16 let – do června 1925.

Autor: Zdeněk Liška
Zdroje: Pražské autobusy 1925 – 2005 (P. Fojtík, F. Prošek), Archiv DP
    Článek vytvořen. 6. března 2013

TOPlist
aktualizováno: 05.12.2017 22:14:07