ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

113

Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 113 je druhou (resp. třetí) nejstarší městskou autobusovou linkou jezdící po hlavním městě. Byla zavedena – tehdy ještě pod písmenným označením B – na podzim 1925 a od té doby ji lze vídat v jižní části Prahy. S ohledem na  uspořádání katastrálních území v I. Československé republice ji lze považovat za vůbec první příměstskou autobusovou linku. Dopravcem se stal pražský Dopravní podnik (resp. jeho předchůdce Elektrické podniky), který na linku vypravuje autobusy standardní délky (včetně nízkopodlažních).

4. dubna 2011 – Karosa B732 na lince číslo 113 přijíždí k zastávce Nemocnice Krč – Pavel Hypš

Od 4. října 1925 zavedly pražské Elektrické podniky autobusovou linku, označenou písmenem B, jež měla trasu: Pankrác – Horní Krč – Krč, nádraží – Zelené domky – Kunratice, Libuš (U třech svatých). Při celotýdenním rozsahu provozu jezdila úsekem: Zelené domky – Kunratice, Libuš jen část spojů. Za zmínku stojí i pozdější označení bílým písmenem B, interně též B2. K 16. listopadu 1927 zřejmě došlo k rozdělení linky na dvě provozní větve. První měla kratší trasu: Pankrác – Zelené domky a druhá vedla: Pankrác – Zelené domky – Libuš (U třech svatých). Ke dni 29. května 1930 byla trasa ze zastávky Horní Krč odkloněna na Kačerov a 21. prosince 1931 dál do Michle. Po posledním uvedeném datu jezdily úsekem: Kačerov – Michle vybrané spoje ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne. Významná úprava přišla 9. října 1932, kdy se trasa dostala do podoby: Kačerov – Masarykovy domovy – Libuš / Lhotka. Na Lhotku zajížděly spoje pouze ve špičkách pracovních dnů. Současně došlo k přeznačení na červené písmeno B, interně B3. Zanedlouho, 5. února 1933, byla většina spojů ukončena v zastávce Zelené domky, namísto dosavadní konečné Libuš.

4. října 1925 – Slavnostní zahájení provozu na autobusové lince B – Archiv DP

Již 16. února 1933 se trasa dostala do podoby: Kačerov – Masarykovy domovy – Zelené domky / Lhotka / Libuš, potravní daň1), přičemž se do Libuše jezdilo celotýdenně. V této variantě byla linka označena černým písmenem B, interně též B1. K 22. dubnu 1934 z větve na Lhotku vznikla autobusová linka označená písmenem L a za rok poté, 3. května 1935, se z větve do Kunratic stala autobusová linka označená písmenem U. K prodloužení „béčka“ došlo 1. srpna 1936, kdy nově jezdilo trasou: Kačerov – Potravní daň – Libuš, sokolovna. Až 27. září 1943 bylo zkráceno do zastávky Kolonie Tempo. Vlivem válečných událostí nastalo, po 12. březnu 1944, omezení provozu na všední dny a 5. června 1944 úplné zrušení linky.

1964 – Ve výřezu linkového vedení vidíme trasu autobusové linky číslo 113 – Archiv DP

„Béčko“ bylo znovu zavedeno 28. května 1945, opět s provozem ve všední dny, ale v trase: Kačerov – Masarykovy domovy – Kolonie Tempo – Libuš, Jalodvorská. Po 6. říjnu 1946 jezdilo s celotýdenním rozsahem provozu. Za dva roky, 1. října 1948, došlo k prodloužení ze zastávky Jalodvorská do zastávky Libuš, sokolovna. Od 2. září 1951 přišlo zavedení vybraných spojů vedených z konečné Libuš, sokolovna do Písnice. V souvislosti s reorganizací linkového vedení pražské městské hromadné dopravy, provedené k 31. prosinci 1951, získala autobusová linka B nové číselné označení 113.

22. prosince 2010 – Karosa B931 přijíždí jako linka číslo 113 ke křižovatce Zálesí – Pavel Hypš

Až 19. října 1970 začala „stotřináctka“ jezdit na Budějovické náměstí závlekem přes zastávku V podzámčí. K 16. říjnu 1972 byl tento závlek zrušen. Po otevření úseku pražského metra I. C (Kačerov – Sokolovská, nyní Florenc) došlo, od 9. května 1974, k úpravě trasy do podoby: Kačerov – V podzámčí – Písnice. Přibližně v této trase setrvala dodnes. Až v nedávné době přišly dvě změny týkající se zavedení obousměrně vedených vložených spojů: Kačerov – Sídliště Písnice a zrušení obsluhy zastávky Michelský les. Obě úpravy vstoupily v platnost 1. září 2009, přičemž vložené spoje nahrazují zrušené autobusové linky číslo 171 a 272.

10. srpna 2011 – Karosa B951E na lince číslo 113 přijíždí do terminálu Kačerov – Pavel Hypš

Závěrem lze říci, že vývoj druhé nejstarší pražské městské autobusové linky byl pestrý a rozmanitý zejména do zavedení metra. Posledních 40 let na „stotřináctce“ nedošlo k výraznějším změnám, což  je poměrně neobvyklý jev.

3. října 2010 – První pražská Karosa Citybus ev. č. 3004 na lince číslo 113 v zastávce Nemocnice Krč – Jan Freitag

Poznámka:

1) Potravní daň (nebo též čára potravní daně) byla hranice každého města (katastrálního území), kde byly na příjezdových komunikacích zřízeny celnice. Nejvíce se proclívaly potraviny, a proto nesla tento název. V autobusové dopravě to znamenalo zastávku s tím, že v ní cestující museli proclít zboží či potraviny s nimiž cestovali do města. Potravní daň existovala přibližně v letech 1920 – 1942.

 

Autor: Zdeněk Liška
Poděkování patří Pavlu Hypšovi a Janu Freitagovi za poskytnutí fotografií a dobových materiálů.
Zdroje: Linky MHD v Praze 1829 – 1990 (Fojtík P., Prošek F.), knižní jízdní řády PID, web ropid.cz
Poslední aktualizace: 10. února 2014
Revize údajů: 26. března 2015

Další fotografie z provozu linky číslo 113 - autor Pavel Hypš

TOPlist
aktualizováno: 16.08.2017 11:25:51