ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

119

S autobusovou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 119 a jejími předchůdkyněmi se v pražských ulicích setkáváme už od roku 1927. Za tu dobu byla v původní „vysočanské“ variantě jednou zrušena dočasně, podruhé trvale a po třetí vzešla z autobusové linky číslo 225 spojující centrum s letištěm. Provozovatelem „stodevatenáctky“ se stal pražský Dopravní podnik a jeho předchůdce Elektrické podniky, které na ni nasazovaly standardně dlouhé a také kloubové autobusy včetně nízkopodlažních.

cca 1966 – Karosa ŠM 11 ev. č. 5035 na lince číslo 119 v zastávce Ruzyně, letiště – Archiv DP

Od 24. ledna 1927 zavedly Elektrické podniky autobusovou linku označenou písmenem F v trase: Vysočany – Vysočanská serpentina – Potravní daň – Letiště Kbely. Rozsah provozu byl celotýdenní. Již 16. listopadu 1927 nastalo zkrácení trasy na tzv. Čáru potravní daně1), díky čemuž linka přestala obsluhovat Kbely. Důvodem zkrácení se stalo zpoplatnění komunikací právě za Čárou potravní daně. K 1. květnu 1932 došlo k opětovnému prodloužení do Kbel. Po 6. březnu 1933 proběhlo zkrácení „efka“ do zastávky Kbely, křižovatka. Vlivem válečných událostí přišlo 4. května 1942 další zkrácení trasy, tentokrát do podoby: Krocínka – Serpentina – Kbely, ale už 1. června téhož roku začaly jezdit vybrané spoje do Vysočan.

Duben 1941 – Ve výřezu linkového vedení vidíme znázornění autobusové linky F – Archiv DP

K 10. dubnu 1943 měla autobusová linka F trasu: Krocínka/Vysočany – Továrna Catmark – Kbely, přičemž úsekem: Továrna Catmark – Kbely jezdily jen vybrané spoje. Od 14. září 1943 byla trasa zkrácena do úseku: Krocínka – Továrna Catmark a po 1. prosinci téhož roku vedlo také několik spojů z Vysočan. Zanedlouho, 12. března 1944, nastalo omezení rozsahu provozu jen na všední dny a 5. června 1944 zrušení linky. Ke znovuzavedení autobusové linky F, s provozem pouze ve všední dny, došlo až 5. března 1946, ale v odlišné trase: Vysočany – Nový Hloubětín – Kbely. Již od 6. října 1946 jezdila s celotýdenním rozsahem provozu. Po 27. říjnu 1948 přišlo zkrácení trasy do Nového Hloubětína. K 1. říjnu 1951 mělo „efko“ trasu: Nový Hloubětín – Kbely, křižovatka – Kbely. V souvislosti s reorganizací linkového vedení pražské městské dopravy, vstupující v platnost 31. prosince 1951, získala autobusová linka F nové číselné označení 119. V uvedené podobě nakonec došlo 20. září 1965 ke zrušení autobusové linky číslo 119 a jejímu nahrazení prodlouženou linkou číslo 110.

1964 – Z výřezu linkového vedení je patrná trasa autobusové linky číslo 225 – Archiv DP

Než se znovu podíváme na linku číslo 119, je třeba uvést její předchůdkyni, a to autobusovou linku číslo 225. Ta byla zavedena 15. května 1959 v trase: Náměstí Republiky – Náměstí Říjnové revoluce (zastávka se nacházela přibližně v místech dnešního Vítězného náměstí) – Ruzyně, letiště. Rozsah provozu měla stanoven celotýdenní, ale jen v letním období. Již 14. března 1960 došlo ke zrušení omezení rozsahu provozu, tzn. že „dvěstědvacetpětka“ jezdila celotýdenně a celoročně. Od 3. ledna 1966 byla autobusová linka číslo 225 nově označena právě číslem 119.

1971 – 1974 – Karosa ŠM 11 ev. č. 5055 na lince číslo 219 projíždí Leninovou (dnešní Evropskou) třídou – Archiv DP

Drobná úprava „stodevatenáctky“ nastala 8. listopadu 1967, kdy z Náměstí Říjnové revoluce směřovala po nově vybudované (popř. zrekonstruované) Leninově (nyní Evropské) třídě. Současně začala obsluhovat zastávku Divoká Šárka. Již 4. července 1968 vedla námi popisovaná linka trasou: Náměstí Republiky – Staré letiště – Ruzyně, Nové letiště, přičemž úsekem: Staré letiště – Ruzyně, Nové letiště jezdily vybrané spoje ve špičkách pracovních dnů. Celou trasou začaly projíždět všechny spoje až po 17. únoru 1969. Rok poté, konkrétně 16. února 1970, došlo v oblasti letiště k další úpravě: Staré letiště – U hangáru – Nové letiště. V souvislosti se zaváděním sítě tzv. překryvných autobusových linek obdržela linka číslo 119 od 1. února 1971 nové označení, tentokrát 219. Při uvedení do provozu prvního úseku metra v Praze, dne 9. května 1974, nastalo zrušení tzv. překryvné sítě a tak linka číslo 219 obdržela své původní označení, tedy 119.

70. léta – Karosa ŠM 11 ev. č. 5044 na lince číslo 119 v zastávce Červený Vrch – Archiv DP

Ještě k 6. březnu 1972 došlo ke zkrácení trasy do zastávky Revoluční namísto dosavadní konečné Náměstí Republiky. Až 3. května 1983 se „stodevatenáctka“ dostala do podoby: Leninova (nyní Dejvická) – Divoká Šárka – Nové letiště (v 80. letech zastávka přejmenovaná na Letiště Ruzyně). Patrně k témuž datu začala být obsluhovaná kloubovými autobusy. Další změna trasy linky číslo 119 nastala od 17. ledna 2006, kdy měla podobu: Dejvická – Divoká Šárka – U hangáru – Terminál Sever 1 (od 9. prosince 2007 Terminál 1) – Terminál Sever 2 (od 9. prosince 2007 Terminál 2) – Letiště Ruzyně. V oblasti letiště ještě přišlo 5. prosince 2012 přejmenování zastávek Letiště Ruzyně (výstupní) na nový název Letiště a Letiště Ruzyně (nácestná směr Terminál 3) obdržela název Schenghenská.

23. listopadu 2003 – Karosa B 741 ev. č. 6149 na lince číslo 119 v nástupní zastávce Dejvická (na Evropské ul.). Za povšimnutí stojí i označení zastávkového sloupku – Zdeněk Liška

Závěrem lze říci, že autobusová linka číslo 119 prošla zajímavým vývojem a jako jedna z mála setrvala v podobné stopě od roku 1959 (pomineme-li od roku 1983 zkrácení trasy do zastávky Leninova, resp. Dejvická). Její další trvalé úpravy budou nejspíš záviset na změnách povrchové dopravy po otevření úseku metra V. A.

7. února 2011 - Autobus SOR NB18 na lince číslo 119 ve výlukové zastávce Nádraží Veleslavín - Pavel Hypš

Poznámka:

1) Potravní daň (nebo též Čára potravní daně) byla hranice každého města (katastrálního území), kde byly na příjezdových komunikacích zřízeny celnice. Nejvíce se proclívaly potraviny, a proto nesla tento název. V autobusové dopravě to znamenalo zastávku s tím, že v ní cestující museli proclít zboží či potraviny s nimiž cestovali do města. Potravní daň existovala přibližně v letech 1920 – 1942.

Autor: Zdeněk Liška
Editace textu: Ivo Šíma a Pavel Hypš
Zdroje:Linky MHD v Praze 1829 - 1990 (Fojtík P., Prošek F.), knižní jízdní řády PID, web ropid.cz
Poslední aktualizace:

Fotografie ze současného provozu linky číslo 119 - autor Pavel Hypš

TOPlist
aktualizováno: 06.10.2017 18:26:22