ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

6

Tramvajová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) nesoucí číselné označení 6 (a její předchůdkyně) figurují v systému pražské městské dopravy prakticky 114 let. Za tu dobu byla jednou dočasně zrušena v roce 1945,  poté byla dvakrát trvale zrušena a to v letech 1966 – 1971 a 1980 – 1985. Po jejím zavedení v roce 1985 nepřetržitě spojuje čtvrtě Nusle, Nové Město a Smíchov. Rozsah provozu prošel četnými úpravami. Provozovatelem „šestky“ se stal pražský Dopravní podnik (a jeho předchůdce Elektrické podniky), který na ni nasazoval téměř všechny typy tramvajových vozů. Od podzimu 2003 je linka trvale obsluhovaná sólo vozy.

11. prosince 2014 – T6 A5 ev. č. 8687 na lince číslo 6 v zastávce Arbesovo náměstí – Zdeněk Liška

Od 18. prosince 1900 zavedly pražské Elektrické podniky tramvajovou linku v trase: Severozápadní nádraží – Na poříčí – Havlíčkova ulice – Václavské náměstí – Myslíkova ulice – Palackého most – Západní nádraží (nyní Smíchovské nádraží) – Slavojova ulice. Rozsah provozu měla stanoven celotýdenní. Označení názvů zastávek bylo na žlutých tabulkách, reflektor na tramvajích svítil též žlutou barvou, vozy byly v červeném nátěru. Na jízdenkách nesla linka označení písmenem T. Prodloužení trasy o úsek: Královská Obora – Bělského třída – Těšnov přišlo 10. října 1901, ovšem mezi Bělského třídou a Královskou Oborou jezdily tramvaje dle potřeby a jen o nedělích a svátcích. K témuž datu se začaly vypravovat na linku pouze zelené vozy. K dalšímu prodloužení trasy, tentokrát o úsek: Slavojova ulice – Červená zahrada (konečnou zastávku si lze s trochou fantazie představit v místech přibližně mezi nynější odstavnou plochou autobusů v terminálu Smíchovské nádraží a tramvajovou zastávkou Lihovar), došlo 15. dubna 1906. Mezi lednem až říjnem 1908 obdržela námi popisovaná linka číselné označení 6 a k 19. říjnu 1908 nastalo trvalé zkrácení do zastávky Bělského třída.

1904 – Schéma linkového vedení s trasou a se zastávkami předchůdkyně linky číslo 6 (žlutě vyznačená) – Archiv DP

Počínaje 21. lednem 1911 nastala další úprava trasy: Rudolfova třída – Slavojova – Červená zahrada, přičemž v úseku: Rudolfova třída – Slavojova jezdila „šestka“ v polonočním provozu (tzn. od 23 h do 01 h dalšího dne) a ve zbývající části s celodenním rozsahem provozu. Z důvodu výstavby Hlávkova mostu a úprav jeho severního předmostí byla od 21. ledna 1912 trasa tramvajové linky číslo 6 rozdělena na dvě provozní větve, ale označení zůstalo u obou větví stejné (číslem 6). První větev měla trasu: Rudolfova třída – Štvanice a od 1. února 1912 nastalo její zkrácení do stanice Vltavská. Druhá větev vedla úsekem: Štvanice – Slavojova – Červená zahrada a od 7. února 1912 přišlo její prodloužení do stanice Vltavská. Po ukončení rekonstrukce Hlávkova mostu se trasa tramvajové linky číslo 6 vrátila k 1. září 1912 do své původní podoby (Rudolfova třída – Slavojova – Červená zahrada). Během I. světové války přišla některá omezující opatření. Mezi nimi šlo o zkrácení trasy do zastávky Západní nádraží (od 15. července 1914), zrušení polonočního provozu (od 28. července 1914) nebo zkrácení do zastávky Heřmanova (od 15. listopadu 1917). Prodloužení ze zastávky Heřmanova do zastávky Rudolfova vstoupilo v platnost 14. června 1918 a po 1. červenci 1921 byl obnoven  polonoční provoz.

3. září 1931 – Obousměrný motorový vůz ev. č. 220 na lince číslo 6 v Ječné ulici – repro z knihy Vozidla pražské tramvajové dopravy, foto Erwin Cettineo

Odklon ze zastávky Palackého náměstí do konečné Podolí-Dvorce přišel 29. července 1923 a po 31. říjnu 1923 směřovala „šestka“ do konečné Podolí-Dvorce jen v polonočním provozu, ve zbývající části dne (a týdne) opět končila zastávce Západní nádraží. Od 14. září 1924 přestala v polonočním provozu jezdit do Podolí, ale byla odkloněna ze zastávky Palackého náměstí přes zastávky Plzeňská třída (nyní přibližně Anděl) a Vinohradská třída (v dnešní Ostrovského ulici) do konečné Santoška. Počínaje 24. lednem 1926 měla tramvajová linka číslo 6 upravenou trasu v centru Prahy, čímž se dostala do podoby: Rudolfova – Masarykovo nádraží – Havlíčkovo náměstí (nyní Senovážné náměstí) – Wilsonovo nádraží (nyní Hlavní nádraží) – Museum – Náměstí Petra Osvoboditele (nyní I. P. Pavlova) – Česká technika – Palackého náměstí – Západní nádraží/Santoška. Od 1. června 1926 byla trasa nově ukončena v zastávce Veletržní palác a v polonočním provozu nastal odklon do konečné Koulka. Díky otevření tramvajové tratě: Křížová – Radlice, dne 16. června 1927, přišlo v polonočním provozu k prodloužení „šestky“ do Radlic.

1931 – Vlak linky číslo 6 v Královské Oboře – repro z knihy Vozidla pražské tramvajové dopravy, foto Jaroslav Titz

Od 2. května 1931 měla tramvajová linka číslo 6 trasu: Královská Obora – Výstava (nyní Výstaviště Holešovice)– Veletržní palác – Masarykovo nádraží – Havlíčkovo náměstí – Wilsonovo nádraží – Museum – Náměstí Petra Osvoboditele – Česká technika – Palackého náměstí – Západní nádraží/Radlice, přičemž úsekem: Královská Obora – Západní nádraží jezdily vlaky celodenně (celotýdně) a úsek: Výstava – Radlice obsluhovala jen v polonočním provozu. Počínaje 3. lednem 1932 vstoupil v platnost odklon ze zastávky Plzeňská do konečné Santoška a v úseku: Královská Obora – Výstava jezdila „šestka“ celodenně (celotýdně), ve zbývající části trasy s polonočním rozsahem provozu. Za pět let, konkrétně po 18. říjnu 1937, byl úsek: Královská Obora – Výstava obsluhován celodenně (celotýdně), ale jen v letním období. K 1. prosinci 1938 přišlo zkrácení (a odklon) ze zastávky Náměstí Petra Osvoboditele do konečné Česká dětská nemocnice. Patrně k témuž datu došlo k opětovnému zrušení polonočního provozu. Zkrácení trasy do úseku: Výstava – Česká dětská nemocnice nastalo 29. září 1941. Vlivem válečných událostí musela být mezi 5. květnem 1945 až 29. srpnem 1945 tramvajová linka číslo 6 dočasně zrušena.

1959 – Ve výřezu linkového vedení vidíme trasu tramvajové linky číslo 6 – Archiv DP

K obnovení provozu tramvajové linky číslo 6 došlo již zmíněného 29. srpna 1945 v totožné trase: Výstava – Dětská nemocnice, původně Česká dětská nemocnice. Rozsah provozu měla stanoven celodenní (celotýdenní). Po uvedení do provozu tramvajové tratě v ulici Na Florenci, dne 25. dubna 1948, vedla „šestka“ právě tudy a tak měla její trasa podobu: Výstava – Veletržní palác – Denisovo nádraží (Těšnov) – (Na Florenci) – Masarykovo nádraží – Havlíčkovo náměstí – Wilsonovo nádraží – Museum – Náměstí Petra Osvoboditele (resp. Náměstí Říjnové Revoluce a poté I. P. Pavlova) – Dětská nemocnice. V souvislosti se zrušením tramvajové tratě: I. P. Pavlova – Dětská nemocnice, dne 1. července 1966, přišlo také zrušení tramvajové linky číslo 6.

17. dubna 1973 – Obousměrný motorový vůz ev. č. 2232 s vlečným vozem „plecháč“ ev. č. 1172 na lince číslo 6 ve smyčce Hlubočepy – Pohlednice ze souboru Pražské tramvaje I (foto Ivo Mahel), sbírka Zdeněk Liška

Ke dni 30. srpna 1971 došlo ke znovuzavedení tramvajové linky číslo 6, ovšem v trase: Spojovací – Vápenka – Bulhar – Prašná brána – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov – Hlubočepy. Tentokrát měla stanoven rozsah provozu jen na přepravní špičky pracovních dnů. V následujících dvou letech byla „šestka“ na obou stranách zkrácena. Nejprve na Vápenku (od 21. února 1972) a poté na Nádraží Smíchov (od 2. července 1973). Už 3. září 1973 přišel odklon ze zastávky Anděl do konečné Radlice. Díky rekonstrukcím tramvajových tratí v oblasti Žižkova nastala po 14. lednu 1974 další úprava trasy: Náměstí Kubánské revoluce (nyní Kubánské náměstí) – Náměstí Míru – Tylovo náměstí – Muzeum – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Radlice. V souvislosti s otevřením prvního úseku pražského metra I. C (Kačerov – Sokolovská, nyní Florenc) dne 9. května 1974, vstoupila v platnost další úprava trasy „šestky“, spočívající v odklonu ze zastávky Náměstí Míru přes zastávky I. P. Pavlova (možnost přestupu na metro),  Karlovo náměstí a Palackého náměstí na Anděl, odkud pokračovala po své trase do Radlic. Zároveň na lince existoval celodenní a polonoční provoz.

25. října 1973 – Obousměrný motorový vůz ev. č. 2181 s vlečným vozem „krasin“ ev. č. 1425 na lince číslo 6 projíždí křižovatkou Ohrada – repro z publikace Vozovna Žižkov 1912 – 2002

Počínaje 5. červencem 1975 byly zavedeny vybrané spoje vedené úsekem: Náměstí Kubánské revoluce – Náměstí Jana Marata. Od 12. června 1976 jezdila „šestka“ daným úsekem pouze v letním období, ale po 23. říjnu 1976 nastalo trvalé zkrácení do zastávky Náměstí Kubánské revoluce. V souvislosti s uvedením úseku metra I. A (Náměstí Míru – Leninova, nyní Dejvická) do provozu, dne 12. srpna 1978, vstoupily v platnost od následujícího dne změny v povrchové dopravě. A právě k 13. srpnu 1978 došlo k rozdělení tramvajové linky číslo 6 na dvě větve (obě označené číslem 6). První, provozovaná celodenně (a celotýdně) i v polonočním režimu měla trasu: Olšanské hřbitovy – Flora – Muzeum – Můstek – Újezd – Anděl – Radlice a druhá, provozovaná jen v nočních hodinách (celotýdně), vedla v podobě: Spojovací – Ohrada – Strojimport (nyní Želivského) – Flora – Muzeum – Můstek – Karlovo náměstí – Anděl – Radlice. Prodloužení trasy „denní šestky“ o úsek: Olšanské hřbitovy – Vinice – Černokostelecká přišlo 19. února 1979. Ke zrušení obou větví tramvajové linky číslo 6 došlo 2. července 1980.

1986 – Tramvajová linka číslo 6 zveřejněná v knižním jízdním řádu – sbírka Pavel Hypš

Díky zahájení provozu úseku metra I. B (Smíchovské nádraží – Sokolovská, nyní Florenc, dne 2. listopadu 1985), byla od 3. listopadu 1985 znovu zavedena tramvajová linka číslo 6 v trase: Náměstí Kubánské revoluce – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Moskevská (od roku 1990 opět nese název Anděl) – Laurová (vratný trojúhelník se nacházel v Radlické ulici níž oproti dřívější smyčce Radlice). Rozsah provozu měla stanoven (celotýdně) celodenní a polonoční. Už 5. prosince 1985 nastalo prodloužení z Náměstí Kubánské revoluce do zastávky Radošovická. K 1. červnu 1987 přišla úprava trasy v centru, čímž se dostala do podoby: Radošovická – Náměstí Kubánské revoluce – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída – Újezd – Moskevská – Laurová. V souvislosti s uvedením do provozu úseku metra II. B (Sokolovská, nyní Florenc – Českomoravská, dne 22. listopadu 1990) příšel k 23. listopadu 1990 odklon „šestky“ ze zastávky Anděl do konečné zastávky Kotlářka. Současně byl upraven rozsah provozu jen na přepravní špičky a sedla pracovních dnů. Počínaje 26. březnem 1991 došlo ke zkrácení trasy: Čechovo náměstí – Oblouková – Otakarova – Nuselské schody – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Klamovka – Kotlářka.

28. října 2001 – T3R.P ev. č. 8230 na lince číslo 6 v obratišti Smíchovské nádraží – Zdeněk Liška

Prokazatelně v lednu 1994 měla „šestka“ upravenou trasu: Čechovo náměstí – Oblouková – Otakarova – Nuselské schody – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Ženské domovy (obsluhovaná pouze v opačném směru) – Na Knížecí. Rozsah provozu měla stanoven pouze na pracovní dny do cca 20 h. V souvislosti se zahájením provozu na úseku metra IV. B (Českomoravská – Černý Most; uveden do provozu 8. listopadu 1998) došlo od 9. listopadu 1998 k odklonu trasy námi popisované linky ze zastávky Anděl přes zastávky Na Knížecí (v Nádražní ulici) a Plzeňka (výstupní zastávka) do obratiště Smíchovské nádraží (nástupní zastávka) a na opačné straně byla trasa prodloužena ze zastávky Oblouková přes zastávky Koh-i-noor a Slavia do smyčky Kubánské náměstí. V této podobě jezdila tramvajová linka číslo 6 pouze v pracovní dny v době od cca 6 h do cca 20 h.

31. března 2003 – T3SUcs ev. č. 7268 + T3 ev. č. 6635 na „šestce“ v nástupní zastávce Kubánské náměstí – Zdeněk Liška

V přehledu změn ROPIDu lze nalézt navrhovanou změnu trasy „šestky“ v podobě: Kubánské náměstí – Oblouková – Otakarova – Nuselské schody – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Ženské domovy – Na Knížecí – Křížová – Laurová, s celodenním rozsahem provozu (celotýdně) a s nasazením sólo vozů T3 nebo T6. Uvedený návrh se datuje k 30. srpnu 2003, ovšem realizace byla ovlivněna výlukou tramvajové tratě na Senovážném náměstí, která měla skončit 11. října 2003 (zřejmě skončila až v listopadu 2003). Další změna tramvajové linky číslo 6 přišla s prodloužením tramvajové tratě ke stanici metra Radlická dne 4. října 2008. Od toho dne jezdila, opět jen v pracovní dny v době od cca 6 h do cca 20 h, v pozměněné trase: Kubánské náměstí – Oblouková – Otakarova – Nuselské schody – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Klamovka – Kotlářka.

12. srpna 2007 – T3R.P ev. č. 8347 na lince číslo 6 v nástupní zastávce Laurová – Zdeněk Liška

Až v souvislosti s rozsáhlými změnami linkového vedení, provedenými k 1. září 2012, se trasa tramvajové linky číslo 6 dostala do současné podoby: Sídliště Barrandov – Chaplinovo náměstí – Hlubočepy – Smíchovské nádraží – Anděl – Újezd – Národní třída – Karlovo náměstí – Botanická zahrada – Svatoplukova – Náměstí Bratří Synků – Michelská – Spořilov, ovšem úsekem: Sídliště Barrandov – Smíchovské nádraží jezdí spoje pouze v ranní přepravní špičce pracovních dnů. Rozsah provozu zůstal shodný jako při předchozí změně.

17. prosince 2014 – T3R.P ev. č. 8213 ve smyčce Spořilov – Zdeněk Liška

Autor: Zdeněk Liška
Zdroje: Linky MHD v Praze 1829 – 1990 (Fojtík P., Prošek F.), 30 let pražského metra (Fojtík P.), knižní jízdní řády PID, web ropid.cz
Poslední aktualizace: 23. února 2015

Další fotografie z provozu linky číslo 6 - Zdeněk Liška

          

Další fotografie z provozu linky číslo 6 - Pavel Hypš

TOPlist
aktualizováno: 16.08.2017 11:25:51