ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

BRNO

Brno je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice a největší město na Moravě. Je krajským městem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno - město. Má zhruba 400 tisíc obyvatel.

21. ledna 2012 – Náměstí Svobody v centru města – Pavel Hypš

Za přímé předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky u Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století. První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály.

19. srpna 2010 – Dnešní území hradiště Staré Zámky – Magairlin web wikipedia.cz

V Brně je možné, pravděpodobně díky jeho bohaté historii hlavního města Moravy, nalézt stovky kulturních památek, včetně osmi národních památek a jedné památky zařazené na seznam Světového dědictví Unesco.

19. října 2006 – Jednou z památek Unesco je vila Tugendhat – web wikipedia.cz

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov, utvářející charakteristické panorama města a často vyobrazovaná jako jeho symbol.

2. března 2014 – Hrad Špilberk – Kirk web wikipedia.cz

Nejvýznamnějším muzeem v Brně je Moravské zemské muzeum, které je nejrozsáhlejší muzejní institucí na Moravě. Bylo založeno v roce 1817, kdy se jeho první budovou stal Biskupský dvůr na Zelném trhu. Ve městě dále najdeme například Technické muzeum Brno.

16. května 2006 – Moravské zemské muzeum – Kirk web wikipedia.cz

Ve městě můžeme nalézt nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, kterou je divadlo Reduta na Zelném trhu. Budova pochází ze 60. let 17. století, kdy fungovala jako městské taverna s občasnou divadelní produkcí. Do podoby divadla se Reduta dostala rekonstrukcí roku 1733.

14. srpna 2011 – Divadlo Reduta – Milenium187 web wikipedia.cz

Na Brněnském výstavišti se tradičně konají velké mezinárodní výstavy a veletrhy. Rozsáhlý areál výstaviště započal svůj provoz již roku 1928 a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší pořádanou událostí je Mezinárodní strojírenský veletrh.

20. léta – Brněnské výstaviště – sbírka Bohumil Jirout web wikipedia.cz

Brno proslulo coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu. Tato tradice sahá do třicátých let 20. století. K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix České republiky, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů.

30. léta – Masarykův okruh – Vlastivěda moravská

Město každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998. Návštěvnost této události se typicky pohybuje mezi jedním až dvěma sty tisíci návštěvníků každý den jeho konání.

26. května 2007 – Ohňostroj Ignis Brunensis – Kirk web wikipedia.cz

Železniční doprava zahájila v Brně provoz roku 1839 díky trati Brno - Vídeň, což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky. Tato trať se stala součástí 1. železničního koridoru, který dnes vede přes celou Českou republiky v trase Lanžhot - Břeclav - Brno - Svitavy - Česká Třebová - Pardubice - Kolín - Praha - Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem - Děčín - Dolní Žleb. Úsek Lanžhot - Brno, součást výše uvedené první parostrojní dráhy, je dnes označován jako trať číslo 250. Na opačnou stranu, Brno - Česká Třebová, vede trať číslo 260, která zahájila svůj provoz 1. ledna 1849.

23. ledna 2014 – Dnešní budova hlavního nádraží – Pavel Hypš

Výčet dálkových tratí z Brna stále není u konce. Od roku 1856 je v provozu ještě trať číslo 240, která vede z Brna přes Okříšky do Jihlavy. Roku 1869 se připojila trať číslo 300 Brno - Rousínov - Vyškov - Ivanovice - Přerov, 1870 trať číslo 244 Brno - Moravské Bránice - Hrušovany nad Jevišovkou a konečně roku 1887 trať číslo 340 Brno - Kyjov - Uherské Hradiště.

23. ledna 2014 – Lokomotiva řady 362 na brněnském hlavním nádraží – Pavel Hypš

Mezi lety 2004 až 2010 byl vytvořen systém integrované příměstské železnice z těchto tratí, spolu s dalšími nezasahujícími přímo do Brna. Jejich výčet vidíte v následující tabulce (pro lepší přehlednost jsou významné přestupní uzly barevně zvýrazněny):

Linka

Trasa

S1

Brno - Kuřim - Tišnov

S2

Křenovice - Brno - Adamov - Blansko - Skalice nad Svitavou - Letovice

R2

Brno - Skalice nad Svitavou - Letovice - Rozhraní - Moravská Chrastová - Březová nad Svitavou

S21

Skalice nad Svitavou - Boskovice - Velké Opatovice - Jevíčko

S22

Letovice - Březová nad Svitavou

S3

Břeclav - Zaječí - Šakvice - Vranovice - Brno - Kuřim - Tišnov - Nihov

R3

Brno - Kuřim - Tišnov

S31

Tišnov - Nedvědice

S4

Brno - Střelice - Zastávka - Náměšť nad Oslavou

R4

Brno - Náměšť nad Oslavou

S41

Brno - Střelice - Moravské Bránice - Oslavany / Moravský Krumlov - Miroslav

S42

Miroslav - Hrušovany nad Jevišovkou

R5

Brno - Modřice - Šakvice - Zaječí - Podivín - Břeclav - Hodonín - Moravský Písek

S51

Šakvice - Hustopeče

S52

Zaječí - Čejč - Hodonín

S53

Břeclav - Lanžhot

S6 / R6

Brno - Slavkov u Brna - Bučovice - Kyjov - Bzenec - Veselí nad Moravou

S61

Bzenec - Moravský Písek

S7

Brno - Brno-Chrlice

R7

Brno - Brno-Chrlice - Sokolnice-Telnice - Rousínov - Luleč - Vyškov - Ivanovice - Nezamyslice

S71

Vyškov - Nezamyslice

S8

Břeclav - Mikulov - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo

S81

Znojmo - Moravské Budějovice

S82

Znojmo - Šatov

S9

Lanžhot - Břeclav - Hodonín - Moravský Písek

S91

Hodonín - Strážnice - Veselí nad Moravou - Javorník nad Veličkou

23. ledna 2014 – Lokomotiva řady 242 na brněnském hlavním nádraží – Pavel Hypš

Dnes 17. srpna 1869 se v ulicích Brna objevily vozy koňské dráhy, čímž se Brno stalo třetím městem v Rakousku - Uhersku (po Vídni a Budapešti) s veřejnou městskou hromadnou dopravou. První úsek vedl od Kiosku (dnešní Moravské náměstí) do Kartouz (poblíž Semilassa). Do konce příštího roku byla dokončena výstavba tratí Kiosk – Městský dvůr (dnes Šilingrovo náměstí), Kiosk – Staré Brno (dnes Mendlovo náměstí), do Zábrdovic, Pisárek a k nádraží Rosice. V provozu byly čtyři linky.

15. června 2013 – Tatra K2 na lince číslo 5 projíždí Moravským náměstím – Pavel Hypš

Po slibných začátcích zájem cestujících v dalších letech postupně opadl. Už v roce 1872 byla zrušena trať k Městskému dvoru a v roce 1874 byl provoz zastaven úplně. Nákladní doprava byla provozována pouze v letech 1870 až 1872, a to převážně k nádraží Rosice.

cca 1890 – Jeden z vozů koňky odprodaný z Brna do Prahy – archiv DP Praha

V roce 1876 byl Bernhardem Kollmannem, provozovatelem koňky v Praze, obnoven provoz na jediné trati z Pisárek do Králova Pole. Smlouva mu vypršela v roce 1881, a protože město nebylo spokojeno s provozem, smlouva nebyla obnovena a provoz byl znovu zastaven.

7. června 2008 – Nostalgické jízdy koněspřežného vozu – web wikipedia.cz

Znovu byl provoz zahájen parní tramvají v roce 1884 opět na trati Pisárky - Královo Pole a nově i na odbočce na Ústřední hřbitov. Rentabilitu provozu zajišťovala nákladní doprava. Postupně bylo postaveno 9 nákladních vleček, které odbočovaly z osobních tratí. Koncem století rostly neshody města s provozovatelem, který celý podnik prodal Rakouské elektrárenské společnosti.

cca 1900 – Parní tramvaj v Brně – sbírka Muzeum města Brna

Nový provozovatel začal přestavovat stávající tratě na elektrický provoz a budovat nové tratě. V roce 1900 byla parní tramvaj nahrazena nově dodanými elektrickými tramvajemi (parní lokomotivy vozily nadále jen nákladní vlaky; vlečky nebyly zatím elektrifikovány). Do konce roku byla zprovozněna ještě třetí trať z náměstí Svobody do Zábrdovic. Jednotlivé linky byly tehdy označeny barevně.

cca 1898 – Parní tramvaje u hlavního nádraží – sbírka Zdeněk Nesiba

V následujících třech letech 1901-1903 byly vybudovány další úseky, čímž byla tehdejší síť dokončena a bez výraznějších změn vydržela do první světové války. Od roku 1913 byly linky místo barevných terčů označeny čísly.

cca 1899 – Parní tramvaj ve vozovně Pisárky – sbírka Zdeněk Nesiba

Po vypuknutí 1. světové války byli mnozí zaměstnanci odvedeni na frontu a jejich místa poprvé zaujaly ženy. Válečným hospodářstvím citelně trpěla údržba tratí i vozového parku. Klesal počet provozuschopných tramvají a proto došlo k prodlužování intervalů. Počet přepravených osob ovšem výrazně stoupl. Upravenými tramvajemi byli dopravováni i zranění vojáci do lazaretů, ke kterým byly prodlouženy koleje.

cca 1902 – Elektrické vozy u hlavního nádraží – web wikipedia.cz

Po válce byla velká část motorových vozů mimo provoz a stav tratí a elektrického vedení byl chatrný. V prvních poválečných letech bylo proto přistoupeno k obnově. Později začalo prodlužování stávajících tratí a jejich zdvoukolejňování, pak rozšiřování sítě i do dalších čtvrtí. V roce 1924 byla zahájena doprava do Maloměřic, později do Řečkovic a Juliánova.

7. června 2008 – Historický vůz projíždí Benešovou třídou – Pavel Hypš

Dne 2. května 1930 se v ulicích města objevily první autobusy, na lince A z Kiosku k Zemědělské škole (dnes Mendlova univerzita). Ještě do konce téhož roku bylo v provozu 7 linek:

  • A: Kiosk – Zemědělská škola – Štefánikova čtvrť
  • B: Ústřední hřbitov - Přízřenice
  • C: Komárov – Tuřany
  • D: Žabovřesky – hranice Brna u Bystrce
  • E: Husovice – Obřany
  • F: Ústřední hřbitov – Starý Lískovec
  • G: Řečkovice – Mokrá Hora

15. června 2013 – Autobus 706 RTO s vlekem v zastávce Česká – Pavel Hypš

I v této době pokračoval rozvoj kolejové sítě novou tratí do Černých Polí a tratí po ulici Husově. Místní dráha Líšeň - Černovice byla začleněna do tramvajové sítě a urychleně elektrifikována. Důvodem bylo zajistit dopravu zaměstnanců do továrny na letecké motory - dnes Zetor.

15. června 2013 – Historický elektrický vůz přijíždí do vozovny Medlánky – Pavel Hypš

Údržba tratí byla ještě více než za 1. světové války nedostatečná a stav tratí i vozidel žalostný. Poslední rány zasadilo spojenecké bombardování a přechod fronty přes město. Doprava byla úplně zastavena 17.dubna 1945.

15. června 2013 – Pohled na historický vlečný vůz ev.č. 215 – Pavel Hypš

Po osvobození bylo třeba nejprve obnovit dopravu. Ulice byly zničené bombardováním, záměrně založeným požárem koncem války ve vozovně Pisárky lehlo popelem 44 vozů. Provoz byl zahájen 22.května, ovšem jen v úseku Pisárky - Václavská a to jen parní trakcí. Postupně byly zprovozňovány další úseky, provoz v plném rozsahu byl zahájen 28.října 1945.

15. června 2013 – Vozy Tatra T3 na dvoře vozovy Pisárky – Pavel Hypš

Na Brněnské přehradě zahájila v roce 1946 provoz lodní doprava. V roce 1949 se i v Brně objevil moderní dopravní prostředek - trolejbus. První linka vedla od nádraží do Slatiny, do konce roku byly uvedeny do provozu ještě další dvě linky, do Králova Pole a do Tuřan.

23. května 1948 – Lodě Morava, Veveří a Brno v bystrckém přístavišti – web wikipedia.cz

V roce 1958 byl tramvajový provoz zastaven v ulici Kobližné, 1964 pak v úseku Stránská Skála - Líšeň (trať doposud existuje a je využívána pro občasné převozy historických vozů muzea, které je umístěno v bývalém nádraží v Líšni). Jinak se v tomto období likvidační snahy, známé z jiných měst Československa a zejména západní Evropy, Brnu vyhnuly. Naopak několik úseků vzniklo nově.

50. léta – Tramvajový provoz na Malinovského náměstí – sbírka BMHD

Zcela jiná byla situace u trolejbusů. Dostatek levné nafty se zdál věčný a nové typy autobusů byly důvodem pro omezování trolejbusové dopravy v řadě měst. V Brně se s likvidací čekalo pouze na dožití vozového parku. V roce 1968 byla zrušena linka do Tuřan a nahrazena autobusy. V roce 1969 došlo ale k obratu, bylo rozhodnuto, že ke zrušení nedojde. Trolejbusy začaly být zaváděny do nově stavěných sídlišť, v některých případech by ovšem byla mnohem vhodnější kapacitnější  tramvajová trať, nicméně důvodem pro zavedení trolejbusů byla menší finanční náročnost.

15. června 2013 – Trolejbus Škoda 9Tr poblíž zastávky Přívrat – Pavel Hypš

Začátkem 70. let stagnace obou elektrických dopravních prostředků v československých městech pokračovala ještě větší měrou.  Brno bylo naštěstí výjimkou. V roce 1971 byla zahájena trolejbusová doprava do sídliště Žabovřesky, o rok později přibyla také krátká tramvajová trať v Králově Poli od Tesly ke střelnici.

15. června 2013 – Tramvaj Tatra T3 na lince číslo 9 v zastávce Jugoslávská – Pavel Hypš

Sídliště Lesná bylo prvním velkým sídlištěm v Brně. Tramvaje se do Lesné rozjely v roce 1973, ale celkový projekt se moc nepovedl. Trať sice vede po samostatném tělese, ale obloukem míjí blízké sídliště Černá Pole a končí na samém počátku Lesné.

15. června 2013 – Tramvaj T3 na lince číslo 1 v zastávce Šumavská – Pavel Hypš

Trolejbusy jsou zaváděny do nových oblastí. Těmi byly z roku 1974 trať do Slatiny, nádraží, 1977 do Komína, 1981 do Bystrce, Černého a na Barvičovu, 1982 do Slatiny sídliště a jinde. Do Kohoutovic byl zahájen provoz v roce 1975, na Vinohrady pak v roce 1987. Trochu zbytečně pak byly vybudovány tratě do Bohunic v roce 1983 a od Janáčkova divadla do Štefánikovy čtvrti. Druhá jmenovaná byla po pěti letech zrušena.

15. června 2013 – Trolejbus Škoda 14Tr na lince číslo 37 v zastávce Lipová – Pavel Hypš

V 80. letech pokračovala výstavba čím dál větších obytných celků na okraji města. Jako páteřní doprava pro tato sídliště se již plánovaly tramvajové tratě. První taková trať byla uvedena do provozu v roce 1980 do Bohunic, do Bystrce se tramvaje rozjely v roce 1983 a do Líšně v roce 1986. Ve všech třech případech došlo později k prodloužení hlouběji do jednotlivých sídlišť. Naopak v roce 1985 byla zlikvidována tramvajová trať v Židenicích v ulicích Svatoplukova a Karlova.

15. června 2013 – Vozy KT8D5 ve vozovně Medlánky – Pavel Hypš

V roce 1994 byla dokončena nová trať v ulici Renneské, která zkrátila cestu ze Starého Lískovce do centra. Druhou novostavbou bylo prodloužení tramvajové trati v Líšni v roce 1998. Konečná stanice je řešena jako podzemní a není vybavena smyčkou. Pro nedostatek financí však nebyl vybudován celý úsek až na Náměstí Karla IV. Od března 1999 byl v ulici Masarykově zrušen denní provoz, o rok později i noční, koleje zde však dodnes zůstávají.

15. června 2013 – Tramvaj Tatra T3 na lince číslo 6 v zastávce Husitská – Pavel Hypš

V letech 1998 a 2002 se objevily plány na výstavby podpovrchové tramvajové tratě na bázi metra. Plánovaná trať by měla být vedena v trase: Veveří – Moravské náměstí – Hlavní nádraží – Zvonařka. Jelikož ale kapacitní problémy v městské dopravě zatím nejsou, zůstalo pouze u projektů. Opakovaně je také řešeno přesunutí hlavního železničního nádraží mimo centrum města. Tím by metro získalo mnohem větší význam, ovšem stávající plány by musely být kompletně předělány.

9. května 2007 – Tramvajová zastávka Jírova v Líšni připomíná stanici podzemní dráhy – Kirk web wikipedia.cz

V roce 2004 byla prodloužena tramvajová trať do Líšně ještě o jednu zastávku (z Jírovy na Mifkovu) a s největší pravděpodobností se jedná o trvalé ukončení. Původní projekt se zakončením tramvaje v patře obchodního centra na nám. Karla IV. bohužel (vlivem tlaku drážního úřadu na rychlé dořešení stálého ukončení) nebyl realizován.

6. srpna 2009 - Kolejový přejezd Mifkova – manil, web seznam-autobusu.cz

V roce 2008 pak také do kolejové sítě přibylo prodloužení trati z Králova Pole, Technického muzea do Technologického parku. Trať byla prodloužena sice jen o jednu zastávku, zato ale bylo vybudováno druhé napojení do vozovny Medlánky, o kterém už se diskutovalo řadu let.

2. srpna 2013 – Vůz Škoda 13T na smyčce Technologický park – darkweasel94 web wikipedia.cz

Rozšíření dopravní sítě se dočkala i druhá elektrická trakce. Při rekonstrukci ulice Antonína Procházky v Kohoutovicích bylo vybudováno trolejové vedení na Chironově ulici, aby se trolejbusy na kohoutovický kopec dostaly i po dobu výluky. Nakonec se však tato trať dočkala i trvalého pravidelného provozu - dnes se tudy můžeme projet linkou 29. Po téměř deseti letech (v listopadu 2000) se také trolejbusy vrátily na linku 140 (dnes 30). Autobusový provoz na této lince měl původně trvat jen několik měsíců, nedostatek vozovenských kapacit i vozidel však způsobil protažení na několik let. Za zmínku stojí i vybudování nové trolejbusové smyčky u bohunické nemocnice, kde se i díky postupnému dobudovávání objektů kampusu Masarykovy univerzity stále zvyšuje potřeba kvalitní dopravy.

23. srpna 2013 – Terminál dopravy mezi bohunickou nemocnicí a univerzitním kampusem – Pavel Hypš

V prosinci 2001 byla zřízena firma KORDIS (Koordinátor dopravy integrovaného dopravního systému) pro připravení projektu jednotného číslování a tarifu v Brně a okolí a koordinaci provozu Dopravního podniku a soukromých dopravců. Počáteční projekt byl dokončen v říjnu 2002. Provoz byl zahájen 1. ledna 2004, kdy byla do systému zařazena městská doprava v Brně a Blansku a příměstské linky do více než 100 obcí v Jihomoravském kraji, po jedné obci pak v krajích Olomouckém a Vysočina. Dodnes se pokračuje s postupným rozšiřováním:

  • 1. ledna 2005 – Tišnovsko
  • 1. července 2005 – Popovicko a městská doprava Adamov
  • 1. září 2005 – Sokolnicko a Zbraslavsko
  • 11. prosince 2005 – Bučovicko, Slavkovsko, část Vyškovska včetně městské dopravy Vyškov
  • 1. července 2006 – Ivančicko
  • 1. září 2006 – Židlochovicko
  • 4. března 2007 – Boskovicko a Náměšť nad Oslavou
  • 28. června 2008 – Vyškovsko a část Kyjovska
  • 14. prosince 2008 – Břeclavsko, Hodonínsko, Hustopečsko, Kyjovsko, Veselsko, městská doprava Břeclavi, Hodoníně, Kyjově a Mikulově; poprvé jsou zaintegrovány 4 slovenské obce
  • 1. ledna 2010 – městská doprava Znojmo
  • 1. července 2010 – Hrušovansko, Jevišovsko, Miroslavsko, Znojemsko; poprvé zaintegrováno rakouské město
  • 21. dubna 2012 – regionální cyklobusy
  • 9. prosince 2012 – obec Sejřek
  • 1. června 2013 – rakouské město Drosendorf-Zissersdorf (kvůli výluce ale fyzicky až v červnu 2014)
  • 1. března 2014 – slovenské Myjovsko

Již od roku 2010 probíhají jednání na zapojení oblastí Nihova, Nedvědice a městské dopravy v Bystřici nad Pernštejnem.

23. ledna 2014 – Břeclavský dopravce Bors na brněnské městské lince číslo 77 – Pavel Hypš

V první fázi integrace byly zapojeni dopravci Adosa Rosice u Brna, Bítešská dopravní společnost, Bodos Bus Boskovice (později součást Vydos Busu), ČAD Blansko, České dráhy, ČSAD Brno-město (později součást Tourbusu), ČSAD Tišnov, ČSAD Vyškov (později Vydos Bus), Dopravní podnik města Brno, Sebus Viničné Šumice, Tourbus Brno. V následujících letech se přidávaly další společnosti (některé z nich již dnes zanikly): BK Bus Moravské Budějovice, Bors Břeclav, Břežanská dopravní společnost, BusLine, Cestovní kancelář BTC Vyškov, ČSAD Hodonín, ČSAD Kyjov, ČSAD Ústí nad Orlicí, Dopaz Horní Poříčí, FTL Prostějov, ICOM Transport Jihlava, OVD Hranice, Trado Bus Třebíč, Tredos Třebíč, ZDAR Žďár nad Sázavou a Znojmenská dopravní společnost Psota.

23. ledna 2014 – Linka číslo 108 spojující Brno a Znojmo na ÚAN Zvonařka – Pavel Hypš

Díky systému integrované dopravy dnes můžeme linkové vedení rozdělit do několika kategorií:

  • 1 - 12: 11 denních tramvajových linek provozovaných DPMB
  • 25 - 39: 13 denních trolejbusových linek provozovaných DPMB; na předem daných vybraných spojích téměř všech linek jsou kvůli ekonomické efektivitě nasazeny autobusy, na lince číslo 31 dokonce autobusy soukromého dopravce Bors Břeclav
  • 40 - 84: 37 denních autobusových linek, určených primárně pro obsluhu Brna; Vybrané spoje zhruba třetiny linek však pokračují z Brna do nejbližších obcí; dopravcem většiny spojů je DPMB, na provozu se ale podílí také Bors Břeclav, BusLine, ČSAD Kyjov, ČSAD Tišnov, Vydos Bus Vyškov a ZDAR Žďár nad Sázavou; linku číslo 73 jezdí pouze Vydos Bus Vyškov
  • 85 - 88: 4 školní autobusové linky, provozované pouze po Brně DPMB
  • 89 - 99: 11 nočních autobusových linek provozovaných po Brně a nejbližším okolí DPMB
  • 104 - 109: 6 denních autobusových linek, spujících Brno s okresními městy Jihomoravského kraje nebo velmi významnými cíli; zajišťují výhradně soukromníci
  • 151 – 174: 13 denních autobusových linek, spojujících větší města Jihomoravského kraje vzájemně mezi sebou, do Brna zajíždí pouze linka číslo 151; výhradně soukromníci
  • 201 – 940: Regionální linky Jihomoravského kraje a okolí; malý podíl má DPMB, většinu ale jezdí soukromníci; do těchto linek patří i bývalé samostatné systémy městských doprav:
    • 215 Adamov
    • 221 – 226 Blansko
    • 561 – 569 Břeclav
    • 671 – 673 Kyjov
    • 741 – 744 Vyškov
    • 801 – 809 Znojmo
    • 901 – 904 Hodonín
    • Do prosince 2013 ještě linka číslo 581 v Mikulově, jejíž spoje byly začleněny do regionální linky číslo 585

20. ledna 2013 – Regionální linka číslo 405 v Brně na Mendlově náměstí – Pavel Hypš

Jelikož je brněnská doprava velmi rozsáhlá, nejde samozřejmě obsáhnout vše v jednom článku. Pokud o to bude zájem, můžeme do budoucna připravit články o vývoji jednotlivých linek a oblastí, podobně jako jsou rozebrány linky PID. Jako ochutnávka je zde již delší dobu zveřejněn článek o brněnské lince číslo 49.

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Tomáš Slavětínský
Zdroje: web bmhd.cz (Historie MHD v Brně), web wikipedia.cz (Brněnská podzemní dráha, Brněnské výstaviště, Brno, Divadlo Reduta, Ignis Brunensis, Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, Koněspřežná tramvaj v Brně, Masarykův okruh, Městská autobusová doprava v Brně, Moravské zemské muzeum, První železniční koridor, Staré Zámky, Špilberk, Trať Brno - Česká Třebová, Trolejbusová doprava v Brně, Vila Tugendhat), web zelpage.cz (Trať 240, 244, 300, 340)
Poslední aktualizace: 14. dubna 2014

TOPlist
aktualizováno: 13.06.2017 18:26:49