ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

ČESKÝ TĚŠÍN

Český Těšín se nachází ve Slezsku, na hranici s Polskem. Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celé České republiky. Leží na levém, západním břehu řeky Olše. Na druhé straně řeky se nachází polské město Cieszyn. Do 28. dubna 1920 a poté ještě v letech 1938 – 1945 tvořily dohromady jedno město. V Českém Těšíně se 16,1 % obyvatel města hlásí k polské národnosti a 4,4 % ke slovenské národnosti.

11. května 2008 – Těšínská radnice – Ondřej Žváček (web wikipedia.cz)

Po rozdělení české a polské části zůstal na české straně menší díl, bez přirozeného centra a většiny úřadů. Přesto, že se jednalo o okresní město, dočkalo se největšího rozvoje až v 50. letech, především díky výstavbě průmyslových továren. Významným rozšířením bylo roku 1947 připojení obce Svibice. Dalšími připojenými obcemi se staly 1. července 1960 Dolní Žukov a 1. ledna 1975 Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty a Stanislavice. K tomuto datu byla k Těšínu rovněž připojena i obec Chotěbuz, která je od 1. ledna 1998 opět samostatná.

Dobová pohlednice s těšínskou Hlavní třídou – sbírka Antoniea Pasternega (web muzeumcieszyn.pl)

Historie Těšína se píše již od 5. století před naším letopočtem, kdy jsou doloženy informace o hradišti v místě dnešní Chotěbuzi. V této obci dnes najdeme Archeopark s muzeem Těšínska, doplněný také výstavami této lokality v českotěšínské výstavní síni.

Archeopark v Chotěbuzi přibližuje především život ve středověkém hradišti – web muzeum.ct

Jedinou významnou výhodou české strany po rozdělení měst bylo železniční nádraží. Již 1. února 1869 odtud začali jezdit první vlaky po dnešní trati číslo 320 Český Těšín – Louky nad Olší – Karviná – Bohumín. Zanedlouho, 18. ledna 1871, byla trať prodloužena z Českého Těšína až do Mostů u Jablunkova. Lokální trať do Frýdku – Místku, dnes označená číslem 322, pak začala fungovat od 1. června 1888. Roku 1907 byla trať z ČeskéhoTěšína do Jablukova zdvoukolejněna, roku 1915 i na opačnou stranu a to do Bohumína.

Vlakové nádraží v Českém Těšíně – sbírka Henryka Wawreczky (web muzeumcieszyn.pl)

Až roku 1961 byla do města prodloužena i dnešní trať číslo 321 (Opava – Ostrava – Český Těšín) a město proto získal spojení s Havířovem a Ostravou. O tři roky později se trať do Bohumína dočkala elektrifikace. Polská ekonomická situace současné doby zapříčinila, v prosinci 2009, ukončení provozu na trati z Českého Těšína přes Cieszyn do Bělské – Bílé. Tato skutečnost způsobila zánik jediného možného spojení  české a polské strany v tomto souměstí veřejnou dopravou.

18. října 2013 – Jednotka CityElephant na lince S2 mířící do Mostů u Jablunkova – Pavel Hypš

Propojení obou měst ale bylo v minulosti dokonce tou největší dopravní potřebou, jelikož na české straně bylo železniční nádraží a na polské straně občanská vybavenost (úřady, školy apod.). Z tohoto důvodu byl 12. února 1911 zahájen provoz na lokální tramvajové trati v trase ŽELEZNIČNÍ STANICE – Nádražní ulice – Hoheneggerova (dnes Pražská) ulice – Most na Olze (výhybna) – Zámková ulice – Mincovní ulice – Hotel Austria – Starý trh – Demlovo náměstí (výhybna) – Horní rynek – BĚLSKÁ ULICE. V tehdejší době se používaly pro označení německé názvy. České ekvivalenty uvádím pro představu, kterými místy tramvajová trať vedla. Její délka činila přibližně 1,8 km a dalších 630 metrů měřila manipulační trať do vozovny.

Setkání vozů číslo 2 a 3 na náměstí polské strany Těšína – sbírka Muzea Śląska Cieszyńskiego w Cieszynie

Jak jsem výše zmínil, roku 1920 bylo město rozděleno a v tramvajích začaly probíhat rozsáhlé celní kontroly. Provoz ztratil jakoukoliv efektivitu, 2. dubna 1921 byl „přerušen“ a k jeho obnovení již nikdy nedošlo. V Českém Těšíně dodnes najdeme růžici na budově železničního nádraží. Dalších pět růžic a zachovalý objekt vozovny existují na polské straně. V místech původní konečné Bělská ulice by měly ležet pod asfaltem tramvajové koleje, ale jejich existenci se mi nepodařilo doložit.

17. října 2013 – I dnes, více než 90 let po ukončení provozu, najdeme pozůstatky po tramvajovém provozu – Pavel Hypš

Rozvoj autobusové dopravy na těšínsku nastal pravděpodobně roku 1919. Právě v tomto roce byl zahájen provoz linky spojující Český Těšín a Horní Těrlicko. Ještě v průběhu 20. let přibyly linky do Chotěbuzi, Stonavi a Ropic. Své místo tu měly od 30. let i dálkové linky. Protože zde chybělo železniční spojení s krajským městem Ostravou, směřovaly právě tam.

Pohled na autobusové stanoviště v Českém Těšíně – sbírka SOkA Karviná

Na rozdíl od polského Cieszyna byl rozvoj místní autobusové dopravy skromný a vlastně i nepotřebný, jelikož město nebylo příliš velké. Až od 50. let začali místní využívat regionální linky pro přepravu do průmyslových oblastí na jihu a západě města. Prokazatelně v roce 1960 byla ve městě provozovaná místní linková doprava. Nesla číslo 70218 a vedla v trase Potravinový závod – Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Ulice Kapitána Jaroše – Opravárenský závod – Most, Osada Antoníček – Mosty, Strojní a traktorová stanice.

1983 – Jízdní řád místní autobusové linky 70218 – sbírka Martina Jandy

Oficiální městská doprava v Českém Těšíně zahájila svůj provoz teprve během roku 1985. ČSAD Ostrava, závod 702 Český Těšín po městě začal provozovat 5 linek v následujících trasách:

1

Okresní stavební podnik – Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Nemocnice I – Mosty, Antoníček

 

2

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Městský hřbitov

 

3

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Svibice, Čáslavská

 

4

Železniční stanice -> Svibice, Čáslavská -> Nemocnice I -> Restaurace Beseda -> Autobusové stanoviště -> Železniční stanice

 

5

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Dolní Žukov, Restaurace U zvonku

 

Městská doprava v této podobě setrvala velmi dlouho, postupně se měnili pouze dopravci a jejich názvy. Po privatizaci dostal původní závod název „ČSAD Český Těšín“a od 1. ledna 1998 byl spojen s třineckým závodem. Tím vznikla firma „ČSAD Třinec“. K 1. únoru 2002 byla autobusová doprava oddělena od kamionové a tak získala nový název „Bus Slezsko“. Ještě v listopadu téhož roku se vlastníkem většiny akcií stává společnost Connex AB, která od 1. října 2008 převzala plnohodnotně celý provoz, ovšem již pod názvem „Veolia Transport Morava“. Od září 2013 se stala společnost součástí korporace Arriva.

18. října 2013 – Autobusy městské dopravy u železniční stanice – Pavel Hypš

Reorganizace městské dopravy proběhla 1. září 2007, kdy bylo vytvořeno 6 linek v následujících trasách:

1

Železniční stanice -> Hrabinská Delong -> Na Mojském -> Mosty, Osada Antoníček -> Svibice, Čáslavská -> Autobusové stanoviště -> Železniční stanice

 

2

Železniční stanice -> Autobusové stanoviště -> Svibice, Čáslavská -> Mosty, Osada Antoníček -> Na Mojském -> Hrabinská Delong -> Železniční stanice

 

3

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Dolní Žukov, Restaurace u Zvonku

 

4

Železniční stanice – Hrabinská Delong – Na Mojském – Centrální hřbitov

 

5

Železniční stanice – Nová tovární točna

 

6

Autobusové stanoviště – Lípová průmyslová zóna

 

Páteřní linky 1 a 2 jezdí celodenně a celotýdenně, protože slouží pro obsluhu větší části města. Linka 3 doplňuje spojení Svibic, ale její význam má především pro odtrženou místní část Dolní Žukov. Linka 4 spojuje centrum se hřbitovem, linka 5 slouží pro návoz a odvoz pracujících bývalých potravinových závodů, dnes Wallmark. Linka 6 jezdí rychlíkově mezi centrem a průmyslovou zónu Lipová, kam ale také během dne zajíždějí i linky 1 a 2. Proto je v současnosti na „šestce“ do této průmyslové zóny veden pouze jeden pár spojů. Po 3. březnu 2013 zajíždějí ke hřbitovu i linky 721 a 722 (dříve 1 a 2). Zároveň došlo ke snížení počtu spojů linky 724 (dříve 4) pouze na tři páry.

18. října 2013 – Autobus SOR se sklápěcími schody pro invalidy přijíždí do točny Nová Tovární – Pavel Hypš

Od 9. prosince 2007 začalo být těšínsko integrováno do systému ODIS. Zpočátku šlo o železnici, a během dubna 2011 došlo k plné integraci většiny autobusových linek, včetně městské dopravy. Vlakové linky jsou v systému označeny písmenem „S“, autobusy na těšínsku pak v číselné řadě 721 - 726 (městská doprava) a 730 - 788 (regionální doprava Český Těšín a Třinec). Výjimku tvoří pouze linky směřující do Karviné, označené řadou 5xx.

18. října 2013 – Vybrané spoje MHD jsou zajištěny přejezdy z regionálních linek – Pavel Hypš

Schéma městské dopravy Český Těšín, včetně vyznačení bývalé tramvajové tratě

Autor: Pavel Hypš
Poděkování patří Martinu Jandovi za poskytnutí dobových jízdních řádů a Zdeňku Liškovi za editaci textu
Zdroje: web wikipedia.cz (Český Těšín, Horní Žukov, Chotěbuz, Stanislavice), web turisticke-znamky.cz, dobové jízdní řády z vybraných let, web idos.cz, web zelpage.cz, záznamy Státního okresního archivu Karviná
Poslední aktualizace: 22. listopadu 2013

TOPlist
aktualizováno: 06.10.2017 18:26:22