ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

            FRÝDEK-MÍSTEK

Frýdek-Místek je statutárním městem v Moravskoslezském kraji, ležícím přibližně 17 km od Ostravy. S 58 tisíci obyvateli se stal 17. městem v pořadí v České republice. Dvě části, Frýdek a Místek, jsou symbolicky rozděleny řekou Ostravicí. Pod okresní město Frýdek-Mýstek spadá 72 obcí v nejbližším okolí. Významná část zdejších obyvatel je zaměstnaná ve strojním průmyslu.

7. srpna 2008 – Náměstí Svobody v Místku – Daniel Baránek (web wikipedia.cz)

Za naprosté počátky veřejné dopravy můžeme považovat jízdy poštovním dostavníkem. Mezi léty 1850 až 1871 bylo takto zajištěno dvakrát denně spojení Frýdku a Místku s Ostravou-Svinovem. Tyto poštovní dostavníky poté nahradila Ostravsko-frýdlatnská železniční dráha. Obdobný poštovní dostavník zajišťoval mezi léty 1850 až 1888 jednou denně spojení Frýdku s Českým Těšínem. I ten byl nahrazen železnicí v totožné trase.

25. září 2013 – Souprava tažená lokomotivou řady 754 přijíždí na frýdecké nádraží – Pavel Hypš

Výstavba Ostravsko-frýdlantské dráhy byla realizována firmou bratří Kleinů v letech 1869 - 1870. Provoz započala 1. ledna 1871 společnost pod názvem Severní dráha císaře Ferdinanda. Ta ji měla na starosti až do roku 1906, kdy byla trať zestátněna. Poté se staly dopravcem Císařsko-královské státní cesty, od roku 1918 Československé státní dráhy, od roku 1993 pak jejich nástupce České dráhy. Železniční trať mezi Frýdkem a Českým Těšínem zahájila provoz 1. června 1888.

25. září 2013 – Regionova vyčkávající na přestup na nádraží ve Frýdku – Pavel Hypš

Dalším dopravním prostředkem ve městě měla být tramvaj. Žádost na výstavbu tramvajové tratě z Frýdku do Krásné (přes Dobrou, Nižší a Vyšší Lhotu a Morávku) podal roku 1900 Kurt Bauer z Vídně. I přes podrobné technické zpracování plánů byl nový dopravní prostředek jednohlasně zamítnut.

25. září 2013 – I těmito místy měly jezdit namísto autobusů tramvaje – Pavel Hypš

Ve městě jsme se měli setkat i s trolejbusy. Návrh na trolejbusovou linku jezdící v polookružní trase  od místecké polikliniky k frýdeckému nádraží byl podán roku 1948. Vycházel z úspěšného provozu ve Zlíně. Vzhledem k vysoké náročnosti úprav ulic byl i tento návrh zamítnut.

25. září 2013 – Nejlepším adeptem na trolejbusový provoz dnes by byl svazek linek číslo 9 a 10 – Pavel Hypš

První autobusová linka vyjela z města poprvé v roce 1910 v trase Frýdek, nádraží – Místek – Nový Jičín. Provoz byl zajištěn třemi autobusy patřícími firmě Česká akciová společnost se sídlem v Příboru. Kvůli válečným konfliktům byl provoz ukončen už 5. srpna 1914.

1911 – Jízdní řád první frýdecké autobusové linky – sbírka okresního archivu Frýdek-Místek

Další linka zahájila provoz 19. ledna 1920 v trase Frýdek – Dobrá – Nošovice – Vyšší Lhota – Raškovice – Pražmo – Morávka. Její provoz zajišťovalo Ministerstvo pošt a telegrafů, ale již v roce 1923 došlo k jejímu zrušení. Od roku 1922 pak jezdily také dva autobusy Generálního ředitelství pošt a telegrafů Brno na trase mezi Frýdkem, Brušperkem a Moravskou Ostravou.

1920 – Jízdní řád linky Frýdek-Místek – Morávka – sbírka okresního archivu Frýdek-Místek

Za počátek městské autobusové dopravy lze považovat udělení koncese pro přepravu osob motorovým vozidlem od místeckého hotelu Přerov k frýdeckému nádraží v roce 1926. Koncesi obdržel majitel hotelu Ladislav Golasík, přičemž jeho autobus navazoval na příjezdy vlaků. Veřejnou dopravu po městě začal provozovat od roku 1928 také podnikatel Josef Jirásek na trase mezi frýdeckým nádražím a Malým náměstím v Místku. Jízdné bylo stanoveno na korunu a na Malém náměstí byl umožněn přestup na další Jiráskovy autobusy do Palkovic a Metylovic. Do roku 1947 se na provozu místní dopravy podílel ještě soukromník Josef Žirovec. Jeho linka, se čtyřminutovou jízdní dobou, vedla v totožné trase jako Jiráskova linka. V pracovní dny disponovala 17 spoji, v neděli a svátky pak čtyřmi. Provoz zajišťoval jeden autobus. Tehdy vyčkávaly autobusy všech linek na příjezdy vlaků.

1936 – I linka z Frýdku do Chlebovic by dnes jela po obvodu městské dopravy – sbírka okresního archivu Frýdek-Místek

Po zamítnutí trolejbusového provozu začaly městskou dopravu jezdit od roku 1949 tři autobusy národního podniku ČSAD. Soukromníci se na ní již dále nepodíleli a z počátku byly trasy linek ČSAD shodné s jejich provozy. Městská doprava se ale rychle rozvíjela, byly vytvořeny linky k poliklinice, k Válcovnám plechů a také do okolních obcí. Po dostavbě sídliště Riviéra roku 1964 jezdilo v provozu již 10 městských linek.

25. září 2013 – Linka číslo 2 přijíždí do křižovatka Na Veselé – Pavel Hypš

Po privatizaci podniku, v roce 1992, převzala provoz městské dopravy firma ČSAD Frýdek-Místek, člen společnosti tří ČSAD (společenství ČSAD Frýdek-Místek, ČSAD Havířov a ČSAD Karviná). V provozu bylo už 22 linek. Vysoký počet linek byl ale dán tím, že v každém směru byl autobus označen jiným číslem, v praxi jich tedy bylo 11. Tento systém číslování existuje dodnes v několika městech.

25. září 2013 – Linka číslo 3 u zastávky Nový byt – Pavel Hypš

Současný provoz městských autobusových linek by se dal rozdělit do několika kategorií. Některé zajišťují v kratších intervalech přepravu převážně po městě a vybranými spoji směřují do okolních obcí. Další slouží pouze pro spojení okolních obcí s centrem města. Tři linky zajišťují převážně rozvoz a návoz do průmyslových zón. Jedna polookružní linka pak zajišťuje spojení pouze pro centrální části města a je provozována částečně minibusy. Posledním typem jsou pak linky školní.

25. září 2013 – Linka číslo 7 v terminálu u železniční stanice – Pavel Hypš

Do výše uvedené první kategorie lze zařadit linku 1 (Místek, Riviéra točna – Frýdek, železniční stanice – Lískovec, Fabík – Řepiště, U kříže), linku 2 (Místek, Tesco – Frýdek, Železniční stanice – Nové dvory, Statek), linku 3 (Místek, Letná – Frýdek, Železniční stanice – Dobrá, VÚHŽ) a linku 6 (Místek, Pavlíkova – Frýdek, Železniční stanice – Frýdek, Autobusové nádraží). O letních prázdninách je linka 1 kvůli kompletní změně jízdního řádu označena číslem 21.

25. září 2013 – Linka číslo 6 v zastávce Revoluční – Pavel Hypš

Tzv. „vesnické linky“ jsou pak linky 5 (Řepiště, U kříže – Lískovec, Samoobsluha – Frýdek, Železniční stanice – Místek, Politických obětí – Chlebovice, Kostel – Hukvaldy, Horní Sklenov, Restaurace) a 8 (Sviadnov, Důl Staříč 1 – Místek, Politických obětí – Frýdek, Železniční stanice – Staré Město, Střed – Skalice, Záhoří). O víkendech jezdí linka číslo 8 pod označením 18 a ze Záhoří pokračuje až k hotelu Visalaje ve Vyšší Mohelnici.

25. září 2013 – Linka číslo 8 přijíždí k železniční stanici – Pavel Hypš

„Dělnické“ linky nesou čísla 7 (Místek, Poliklinika – Frýdek, Válcovny plechu – Místek, Tesco), 13 (Sviadnov, Důl Staříč 1 – Frýdek, Válcovny plechu – Dobrá, VÚHŽ), a 17 (Místek, Tesco – Sviadnov, Husinec – Frýdek, Válcovny plechu – Frýdek, Železniční stanice). Linka 7 jezdí po celý den a slouží tak i pro „náhodné“ cestující. Linky 13 a 17 jezdí v době ukončení / začátku pracovních směn místních průmyslových podniků.

25. září 2013 – Linka číslo 17 v zastávce Revoluční – Pavel Hypš

Místní polokružní trasa spojující polikliniku s centrem Frýdku je v jednom směru označena číslem 9, opačně pak číslem 10. V posledních letech tento městský okruh procházel rozsáhlými změnami. Dva  roky byl zrušen a nahrazen spoji linky 1, poté opět znovu zaveden, ale pod označením 19 a 20. Po reorganizaci linkového vedení v roce 2007 získal opět původní čísla 9 a 10. Současně se poprvé stala konečnou zastávka poliklinika. Do té doby měl městský okruh vždy konečnou na bývalém autobusovém stanovišti v Místku.

25. září 2013 – Linka číslo 10 u místecké polikliniky – Pavel Hypš

Školní linky jsou dnes číslo 4 (Frýdek, Dobrovského – Místek, SOŠ), 18 (Frýdek, Autobusové nádraží – Lískovec, Fabík) a 19 (Místek, Letná – Frýdek, Sídliště – Lískovec, Fabík). Linka 4 disponuje také odpoledním spojem, zbylé dvě pouze jedním ranním spojem. V roce 2011 jezdila ještě školní linka číslo 17 (Místek, Poliklinika – Frýdek, Dobrovského).

25. září 2013 – Odpolední spoj linky číslo 4 přijíždí k frýdeckému nádraží – Pavel Hypš

Do historie zdejší městské dopravy už patří linky účelové. Linka 11 byla v roce 2007 určena pro bezplatnou dopravu k frýdeckému Tescu a linka 12 vedla k místeckému Baumaxu. Linka 13 o letních prázdninách 2007 jezdila k přírodnímu koupališti v Olešné. Linka 14 spojovala v roce 2006 město s Aquaparkem Olešná.

25. září 2013 – Zastávka u hypermarketu dnes zející prázdnotou – Pavel Hypš

Od 15. prosince 2013 došlo k výraznému rozšíření městské dopravy do okolních obcí. Obsluhovány jsou nově Baška (linky 3, 17, 19 a nová linka 14), Janovice (nová linka 14), Paskov (linky 8 a 13) a Staříč (nová linka 12). V této souvislosti byly omezeny souběžné regionální linky.

25. září 2013 – Linka číslo 13 přijíždí do zastávky Revoluční – Pavel Hypš

Od 27. března 2011 je ve městě zaveden systém bezplatné městské dopravy. Úplně zdarma ale není, neboť obnáší koupi čipové karty za 300 korun na jeden rok. Každý další rok je pak její platnost prodlužována za korunu. Kdo tuto kartu nevlastní, kupuje si u řidiče nepřestupní jízdenku za 10 korun (poloviční za 5 korun je pro děti).

Jízdenky frýdeckomístecké MHD - zleva plnocenný, poloviční a pomocí karty jízdného zdarma - sbírka Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Poděkování patří Zdeňku Liškovi za editaci textu
Zdroje: web wikipedia.cz (Frýde-Místek, Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel, Ostravsko-frýdlantská dráha, Městská autobusová doprava v Moravskoslezském kraji), materiály Okresního archivu Frýdek-Místek, web spvd.cz (Frýdek-Místek), web fryde-místek.cz (Změny v MHD), web mhd.zarohem.cz (Frýdek-Místek), web idos.cz (Jízdní řády MHD Frýdek-Místek), web 3csad.cz (Tarif MHD Frýdek-Místek)
Poslední aktualizace: 21. ledna 2014

TOPlist
aktualizováno: 16.08.2017 11:25:51