ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

MLADÁ BOLESLAV

Město Mladá Boleslav (německy Jung  Bunzlau) leží zhruba 50 km severovýchodně od Prahy a protéká jím řeka Jizera. Má zhruba 44 tisíc obyvatel a je stavebně spojena se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.

18. března 2015 – Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi – Pavel Hypš

Město bylo založeno v 10. století českým knížetem Boleslavem II. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. Koncem 13. století byl důsledkem bojů zcela zničen původní hrad i podhradí.

18. března 2015 – Opuštěné mladoboleslavské kasárna – Pavel Hypš

V Mladá Boleslavi je mj. umístěno Škoda muzeum, které na 1800 m2 vystavuje okolo 500 exponátů, včetně 46 automobilů, řady motocyklů nebo jízdních kol. Na podzim 2012 byla expozice otevřena znovuotevřena po rozsáhlé rekonstrukci.

21. června 2013Exponáty vystavené ve Škoda Muzeu – Pavel Hypš

Katastrální území města je rozděleno na sedm částí: Mladá Boleslav (Staré Město, Nové Město, Podolec, Pták a Podchlumí), Bezděčín, Čejetice (včetně Čejetiček), Debř, Chrást, Jemníky a Podlázky (včetně Michalovic). Dříve byly součástí Mladé Boleslavi i dnes samostatné obce Bradlec, Dalovice, Josefův Důl a město Kosmonosy.

21. června 2013Zřícenina hradu v Michalovicích – Pavel Hypš

Z Mladé Boleslavi vycházejí celkem čtyři železniční tratě. Nejstarší je z roku 1865 a vede v trase: Praha - Všetaty - Mladá Boleslav - Turnov. V roce 1870 byl zahájen provoz na trati z Mladé Boleslavi do Nymburka. Roku 1905 došlo k zahájení provozu ještě na regionálních tratích do Mělníka a Staré Paky.

18. března 2015 – Hlavní nádraží Mladá Boleslav – Pavel Hypš

První jmenovaná trať, označená v celostátním systému číslem 070, je v úseku Praha - Všetaty součástí Pražské integrované dopravy. Pro lepší orientaci jsou vozy označovány jako linka S3 (osobní vlaky), resp. R3 (rychlíky) až do Mladé Boleslavi, ikdyž tarifně zde již odlišeny nejsou.

18. března 2015 – Železniční zastávka Mladá Boleslav město – Pavel Hypš

Dne 26. března 1929 zahájila provoz autobusová linka Správy poštovní automobilové dopravy číslo 720, vedená v tase: Kosmonosy, poštovní úřad – Mladá Boleslav, poštovní úřad – Mladá Boleslav, hlavní nádraží – Brodce nad Jizerou, poštovní úřad – Staré Benátky – Nové Benátky, poštovní úřad. Do roku 1930 došlo k jejímu prodloužení z Benátek do Předměřic nad Jizerou.

5. října 1930 – Jízdní řád poštovní autobusové inky 720 – sbírka Poštovní muzeum Praha

Československé státní dráhy zahájily nepozději v roce 1933 provoz na autobusové lince číslo 1002 v trase: Mladá Boleslav, hospodářská záložna – Podolec – Bezděčín – Staré Benátky, poštovní úřad – Předměřice nad Jizerou, poštovní úřad – Stará Boleslav, nádraží – Praha, náměstí Republiky.

8. října 1933 – Jízdní řád autobusové linky 1002 – sbírka Poštovní muzeum Praha

Počet linek vzrůstal poměrně vysokým tempem a po převzetí veškeré autobusové dopravy národním podnikem ČSAD, v roce 1949, byl jejich počet již 18. Mladoboleslavský závod jich zajišťoval 12, dvě linky přijížděla z oblasti nymburska a čtyři z liberecka.

2. října 1949 – Jízdní řád autobusových inek 01706 a 01707 – sbírka Národní knihovna Praha

Již tenkrát jsme mezi nimi mohli najít předchůdce městské dopravy. Byla jím linka 01704, vedená v trase: Mladá Boleslav, hlavní nádraží – Mladá Boleslav, náměstí doktora E. Beneše – Mladá Boleslav, Na Slovance – Kosmonosy, rozcestí.

1958 - Autobusy ČSAD v dnešní ulici 9. května - sbírka Pavel Hypš

Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi byla podnikem ČSAD zavedena 1. dubna 1959. Koncem 80. let se připravovala výstavba trolejbusové sítě, která ale nakonec realizována nebyla. Podle údajů z roku 1991 tvořilo síť 14 linek, vedených pod souhrnným označením 17200.

Městský autobus projíždějící jedním z mladoboleslavských sídlišť - sbírka Pavel Hypš

V průběhu 90. let byl mladoboleslavský dopravní závod převeden na soukromou společnost Seco Trans. Od 1. září 1997 zavedl zkušebně nový městský Dopravní podnik Mladá Boleslav okružní autobusovou linku číslo 20 k Josefovu Dolu. O měsíc později, dne 1. října 1997, převzal provoz celé městské dopravy. Bylo zavedeno dvoumístné označování linek a jejich trasy upraveny na základě návrhu firmy Audis bus z Rychnova nad Kněžnou. Dopravu z Mladé Boleslavy do Kosmonos do roku 1999 zajišťoval Seco Trans, poté byla opětovně zapojena do linek městské dopravy. Po této změně mělo linkové vedení následující podobu:

  • 10: Mladá Boleslav, hlavní nádraží – Mladá Boleslav, Jiráskova, zdravotní středisko - Kosmonosy, nemocnice
  • 11: Mladá Boleslav, hlavní nádraží – Mladá Boleslav, Jiráskova, zdravotní středisko - Mladá Boleslav, Havlíčkova, otočka
  • 20: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Mladá Boleslav, Jaselská VZP - Josefův Důl, TIBA
  • 21: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Mladá Boleslav, Dětská nemocnice – Josefův Důl, TIBA
  • 30: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Řepov, Jednota
  • 40: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Sahara, náměstí – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště
  • 50: Mladá Boleslav, Havlíčkova, otočka – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště - Vinec, požární zbrojnice
  • 51: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Mladá Boleslav, Havlíčkova, otočka – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště
  • 60: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Dalovice – Čejetice – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště
  • 61: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Čejetice – Dalovice – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště
  • 70: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Kosmonosy, náměstí – Kosmonosy, U Šípů - Hrdlořezy, u kapličky
  • 71: Mladá Boleslav, Sídliště Na Slavoji – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Kosmonosy, náměstí – Bradlec
  • 72: Mladá Boleslav, Sídliště Na Slavoji – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Kosmonosy, náměstí – Kosmonosy, U Šípů
  • 80: Mladá Boleslav, Sídliště Na Slavoji – Madá Boleslav, Havlíčkova, otočka
  • 90: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Zalužany, Škoda

13. září 1997 – Ikarus 280 dopravce Seco Trans vypravený na linku číslo 1 – NSČ, web k-report.net

Do roku 2000 se počet linek zvýšil na 18. Došlo k zavedení linek číslo 88 a 89, určených k obsluze obchodního centra na jihu města, které částečně kopírovaly linku číslo 80. V letech 2001 a 2002 došlo k rozdělení dalších linek.

21. června 2013 – Škoda 21Ab projíždí Ptáckou ulicí – Pavel Hypš

Roku 2002 byla zavedena občasná linka číslo 12, určená pro svoz na veřejné bruslení v zimním stadionu. Také došlo k zavedení okružní linky číslo 22 trase: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Hrdlořezy, Přední důl – Mladá Boleslav, autobusové stanoviště. Nová linka číslo 41 kopírovala trasu linky číslo 40, ale byla vedena přes sídliště Slavoj. Linka číslo 51 začala zajíždět do čtvrti Balt, linka číslo 71 byla prodloužena k Olympii.

21. června 2013 – Mercedes-Benz Citaro vypravený na linku číslo 41 – Pavel Hypš

Od roku 2003 linka číslo 12 změnila své cestující. Již to nebyly návštěvníci veřejného bruslení, nýbrž hokejových utkání. Došlo k zavedení vnitroměstské linky číslo 13 a víkendových linek číslo 19 a 69. Zrušena byla linka číslo 22, zavedena linka číslo 31 do Škoda Parts Centra.

18. března 2015 – Mercedes-Benz Citaro na lince číslo 31 přijíždí na autobusové stanoviště – Pavel Hypš

V roce 2004 byla síť městské dopravy rozšířena do obce Plazy, a to novou linkou číslo 32. Zavedeny byly ještě linky číslo 33 do Jemníků a 42 do Luštěnic. Luštěnice se staly jedinou obcí, kde se připlácela k ceně jízdenky ještě vnější zóna. Zavedení i zrušení stihla v tomto roce okružní linka číslo 53. Kosmonosy se začaly více finančně podílet na provozu a tak došlo ke zrušení linky číslo 11 a převedení všech jejích spojů na linku číslo 10. Byla rozšířena také obsluha zastávek v obci Bradlec linkou číslo 71. Zrušení postihlo linky číslo 21 a 89.

18. března 2015 – Iveco Crossway LE vyjíždí jako linka číslo 32 do Dolních Stakor – Pavel Hypš

Roku 2005 některé linky opustily mladoboleslavské autobusové stanoviště a byly prodlouženy dále městem. Linka číslo 12 změnila označení na H. Své trasy po městě dále pozměnily linky číslo 33, 88 a 90. V roce 2006 došlo k zavedení bezplatné linky do Olympie. Linka číslo 32 byla prodloužena do Dolních Stakor. Obsluha obce Luštěnice a vnější zóna byla zrušena.

18. března 2015 – Iveco Crossway LE na nákupní lince O – Pavel Hypš

Od roku 2008 došlo k přeznačení linek číslo 10, 88 a 51 na A, B a C, jelikož měly jako jediné patnáctiminutový interval. Přibližně na rok byly přečíslovány linky jedoucí za město na trojciferná čísla, z čehož se později opět upustilo.

21. června 2013 – Karosa Citybus 12M poblíž zastávky Václava Klementa – Pavel Hypš

V roce 2009 došlo ke sloučení některých linek dohromady (např. 60 a 90), zavedeny byly nové linky číslo 72 a 80. Linka C začala zajíždět k Intersparu Radouč. Následující rok sem byly zavedeny nové linky číslo 10 a 11 a provoz linky C zkrácen do 19 hodin.

21. června 2013 – Mercedes-Benz Citaro vypravený na linku číslo 10 projíždí oblastí na Radouči – Pavel Hypš

Dnes síť tvoří 19 linek. Páteřní linky jsou označeny písmeny A až C, ostatní pak čísly 10 až 80, kde vždy první číslice značí linku a druhá pořadí varianty. Součástí městské dopravy je také bezplatná linka k nákupnímu centru Olympia a nepravidelná linka H na odvoz z hokejového stadionu.

21. června 2013 – Tedom C12D projíždí autobusovým nádražím – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: web idos.cz, web wikipedia.cz (Esko Praha, městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi, Mladá Boleslav, Škoda muzeum)
Text zveřejněn: 18. dubna 2016

TOPlist
aktualizováno: 07.05.2017 18:24:51