ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

PLZEŇ

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Má zhruba 170 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v republice a druhým největším městem v Čechách.

1. září 2013 – Plzeňské náměstí Republiky s kostelem svatého Bartoloměje a autobusem Karosa Citybus jako linka číslo 20 – Pavel Hypš

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se Plzeň stala již v průběhu 13. století třetím největším a nejdůležitějším městem v Čechách, po Praze a Kutné Hoře. V této době byly vystavěny kostely svatého Bartoloměje, františkánský klášter nebo špitální kostel.

17. února 2012 – Křižíkovy sady – Pavel Hypš

První strojírny a slévárny závodu Škoda fungují ve městě od roku 1859. Vyráběly se zde zařízení pro cukrovary, pivovary, doly, parní stroje, kotle, ocelové mostní konstrukce, zařízení pro železnici atd. Dnes se zde vyrábějí především lokomotivy, tramvaje, trolejbusy a vojenská technika. Součástí areálu je Techmania Science Center. Představuje zde techniku především mládeži pomocí interaktivních exponátů.

8. května 2012 – Techmania Science Center – Pavel Hypš

Po poslední reorganizaci, proběhlé k 1. lednu 2003, je Plzeň rozdělena na deset částí: Plzeň 1 (Bolevec), Plzeň 2 (Božkov, Bručná, Hradiště, Koterov a Slovany), Plzeň 3 (Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany a Valcha), Plzeň 4 (Bukovec, Červený Hrádek, Doubravka, Lobzy a Újezd), Křimice, Litice, Radčice, Černice, Malesice (včetně Dolního Vlkýše) a Lhota.

1. září 2013 – Velký Bolevecký rybník – Pavel Hypš

Plzeň je jedna z nejvýznamnějších železničních křižovatek v republice, setkává se zde pět důležitých železničních tratí. Nejvýznamnější je trať číslo 170 Praha – Beroun – Plzeň – Cheb, jež je součástí 3. železničního koridoru. Na trati je v Plzni pět stanice: Doubravka, Hlavní nádraží, Jižní předměstí, Zadní Skvrňany a Křimice. V úseku Praha – Plzeň byl provoz zahájen v roce 1862, zbylý úsek byl zprovozněn roku 1872.

20. března 2009 - Vlak přijíždějící do stanice Plzeň – Jižní předměstí – Pavel Hypš

Ještě dříve, v roce 1861 byla uvedena do provozu trať, dnes označená číslem 180, vedoucí přes Domažlice do bavorského Furth im Wald. Roku 1868 nastalo zprovoznění tratě číslo 190 do Českých Budějovic, roku 1873 tratě číslo 160 do Žatce a nakonec roku 1878 tratě číslo 183 přes Klatovy do Železné Rudy – Alžbětína.

2. března 2009 – Hlavní nádraží v Plzni s autobusy náhradní dopravy za vlaky – Pavel Hypš

V 19. století se Plzeň, díky novým průmyslovým podnikům, rozrůstala tak rychle, že potřebovala akutní řešení tíživé dopravní situace. Jako vhodná přišla městu elektrická tramvaj, jejíž plány vypracoval František Křižík. Jeho firma pak realizovala částečně se Škodovkou i výstavbu tratě. Provoz byl zahájen 29. června 1899, a to na třech jednokolejných tratích: Bory – Lochotín, Skrvňany – Nepomucká třída a Náměstí – Plynárna. Vozovna s elektrárnou byly umístěny v bývalém cukrovaru v Cukrovarské ulici.

1917 – Tramvaj a koňský povoz na Nádražní třídě - sbírka Pavel Kypta

V roce 1910 nastalo prodloužení tratě od plynárny k plovárně, v roce 1929 do Doudlevců. Roku 1932 došlo k prodloužení tratě na Slovany. První omezování přišlo v roce 1945, kdy byla doudlevecká trať zkrácena do Lochotína a skvrňanská trať k III. bráně Škodovky.

1953 – Tramvaj projíždějící po třídě 1. máje - sbírka Pavel Kypta

K prodlužování došlo až roku 1973, kdy byla prodloužena trať z Lochotína k ulice Pod Záhorskem a skvrňanská trať do nového sídliště Zadní Skvrňany. Dne 1. září 1980 byla uvedena do provozu trať na Košutku, v roce 1986 prodloužení lochotínské tratě do Frunzeho (dnes Mozartovy) ulice. V roce 1990 byla prodloužena ještě dále, k sídlišti Bolevec.

1971 – Tramvaj u plzeňské radnice - sbírka Pavel Kypta

Dnes jsou v provozu tři linky: 1 (Bolevec – Slovany), 2 (Skvrňany – Světovar) a 4 (Bory – Košutka). Do 27. května 2000 byly v provozu ještě posilové linky číslo 3 (Malesická – Košutka) a 5 (Malesická – Bolevec).

20. března 2009 – Spoj linky číslo 4 vyjíždějící z vozovny Slovany – Pavel Hypš

V srpnu 1914 je doložen provoz soukromé autobusové linky 1039b v trase: Pilsen (Plzeň) - Černitz (Černice) - Losina (Losiná) - Stienowitz (Štěnovice) - Čížitz (Čížovice) - Předenitz (Předenice). Nejpozději roku 1925 provozovala státí pošta v Plzni linky číslo 760 (přes Bolevec do Manětína), 761 (do Kralovic), 762 (přes Doudlevce do Předenic) a 763 (přes Lobzy k Ústřednímu hřbitovu). Poslední jmenovaná linka ukončila provoz 1. dubna 1929, kdy její provoz začal zajišťovat městské Elektrické podniky. Ve stejném období byly stále ještě v provozu poštovní jízdy s omezenou přepravou osob, například linka 1085 přes Chotíkov do Číhané.

Srpen 1914 – Jízdní řád linky číslo 1039b – sbírka Poštovní muzeum Praha

První autobusové linky Elektrických podniků vyjely ještě o několik dní dříve, 21. března 1929. Jezdily ve třech trasách: Hlavní nádraží – Jižní předměstí, Plovárna – Doudlevce – Homolka – Nepomucká třída a Lochotín – Bolevec. Dne 16. května 1929 se k nim přidala ještě linka z Roudné na Bílou Horu.

1964 – Hlavní brána plzeňského pivovaru - sbírka Pavel Kypta

Trolejbusová síť v Plzni vznikala za velmi těžké doby. Stavět se začalo roku 1939 a zprovoznění první trati mezi Městskými lázněmi a Doubravkou proběhlo 9. dubna 1941. Už 1. května téhož roku byla otevřena další trať k Ústřednímu hřbitovu. K dalšímu rozšíření došlo až po válce. Na novou trať z Božkova přes nádraží do Skvrňan vyjely trolejbusy 28. října roku 1948.

20. března 2009 – Trolejbus Škoda 21Tr na lince číslo 10 projíždí po Anglickém nábřeží – Pavel Hypš

Po druhé světové válce se začalo i s expanzí autobusů mimo Plzeň do přilehlých obcí. A tak se mohli cestující z Chrástu (25. prosince 1948), Koterova (1. března 1949), Starého Plzence (9. října 1949) a Dýšiny (1. července 1956) svézt autobusovými linkami na významná místa přímo v Plzni.

17. února 2012 – Autobus SOR NB12 na konečné linky číslo 22 Škoda VII. brána – Pavel Hypš

V roce 1949 jezdily trolejbusy už i z Doudlevec do Bolevce (linka číslo 13). V roce 1950 byla otevřena druhá trať na severu města na Košutku. Zde jezdila linka číslo 14 v trase Košutka - Kopeckého sady (ve špičkách až do Doudlevec). V roce 1953 byla otevřena trať do Černic, obsloužená prodlouženou linkou číslo 13. Ta se tedy větvila, některé spoje zajížděly do Černic, ostatní končily v Doudlevcích. Poslední vystavěnou tratí se na dlouhá léta stala trať ze Skvrňan na Novou Hospodu otevřená 2. ledna 1955.

16. března 2011 - Trolejbus 21Tr jako linka číslo 14 v zastávce Doudlevce, Elektrotechnické závody – Pavel Hypš

V roce 1967 byla zavedena dnes nejvýznamnější plzeňská autobusová linka číslo 30 – tehdy v trase Doubravka – Slovany – Doudlevce ETZ. Od roku 1969 do roku 1988 jezdila linka číslo 29 ze Sídliště Bory na Doubravku, která byla bezmála 20 let nejvytíženější linkou autobusové sítě.

23. prosince 2008 – Solaris Urbino 15 jako linka číslo 30 v zastávce Tyršův most – Pavel Hypš

Až v roce 1975 byla trolejbusová síť opět rozšířena, tentokrát tratí do Lobez a o rok později v Doubravce na stanici Zábělská. Rozsah sítě se ale zanedlouho zmenšil. Výstavba sídlišť na severu Plzně a zároveň i výstavba tramvajových tratí tam ukončila provoz trolejbusů na Košutku ještě v roce 1976 a na Bolevec přestaly jezdit trolejbusy v roce 1977. Dne 30. ledna roku 1988 byl zahájen provoz na nové trati, vedoucí z Bory přes Jižní předměstí a Mrakodrap na Doubravku, Na Dlouhých. Tuto trať obsloužila linka 16, která nahradila autobusovou linku 29. Od této doby se síť téměř nezměnila, vyjma zrušení málo využívané trati z Mikulášského na Jiráskovo náměstí a postavení spojovací trati U teplárny okolo Tyršova mostu do Doudlevec v roce 1998. Zároveň byla zrušena točna v Doudlevcích, na které se od roku 1949 trolejbusy otáčely. Tímto se dočkala nové trasy linka 14, která jezdí v trase Bory, Heyrovského – Goetheho (dnes až na Hlavní nádraží ČD).

16. března 2011 – Trolejbus Škoda pro Hradec Králové zkoušený s plzeňskými cestujícími na lince číslo 16 – Pavel Hypš

Po zrušení trolejbusů na Severní předměstí v letech 1976 a 1977 zajišťovaly náhradní autobusovou dopravu autobusové linky označené jako 13A a 14A. V roce 1979 začaly jezdit autobusy do nově připojených Křimic, od roku 1990 obsluhují také Radčice. 26. května 1990 začala jezdit linka číslo 41, která spojila nově budované sídliště Vinice s centrem města. Od stejného data byla prodloužena linka číslo 30 z Doubravky do Bolevce a na Košutku a zároveň z Doudlevec na Bory. Od poloviny 90. let začala být autobusy obsluhována také nová průmyslově-obchodní zóna na Borských polích.

18. února 2013 – Solaris Urbino 18 jako linka číslo 41 poblíž plzeňské židovské synagogy – Pavel Hypš

V září 2002 byl otevřen nový jednosměrný blokový objezd kolem Centrálního autobusového nádraží, který nahradil již kapacitně nevyhovující smyčku Husovo náměstí. V rámci 2. fáze optimalizace MHD, která byla spuštěna 28. srpna 2010, došlo ke zprovoznění nové trolejbusové trati vedoucí z křižovatky Němejcova – Borská u nádraží Jižní Předměstí Borskou ulicí do průmyslové zóny Borská Pole a Folmavskou ulicí dále na kruhový objezd u Nové Hospody, kde je trať napojena na již existující trasu. Z Folmavské ulice vede odbočka ulicí U Nové hospody na jižní okraj průmyslové zóny do smyčky Borská Pole, Teslova. Po trati jezdí prodloužená linka č. 15, a ve špičkách nové linky č. 17 a č. 18.

1. září 2013 – Trolejbus Škoda 21Tr jako linka číslo 15 v zastávce Tylova – Pavel Hypš

Dne 14. března 2005 poprvé trolejbusy opustily troleje. Linka číslo 13 začala zajíždět v Černicích k nákupnímu centru Olympia, kam jezdí pomocí dieselagregátu. Už 1. září 2005 pomocí dieselagregátu trolejbusy opustily hranice města, když začaly zajíždět do obce Letkov. Městské autobusy vyjíždějí v současnosti z Plzně celkem na devíti denních linkách: 20 (Zruč-Senec), 26 (Nová Ves), 32 a 51 (Starý Plzenec), 34 (Třemošná), 52 (Bušovice), 53 a 54 (Nová Huť) a 56 a 57 (Město Touškov). Dříve mezi tyto linky patřila ještě linka číslo 55 do Tlučné, jejíž provoz v současnosti zajišťuje za zvláštní tarif dopravce ČSAD autobusy Plzeň.

21. prosince 2008 – Trolejbus Škoda 24Tr jako linka číslo 13 poblíž zastávky Šumavská – Pavel Hypš

Mezi roky 1997 až 2013 byla provozu účelová mikrobusová linka pro tělesně postižené a důchodce, propující centrum s nemocničními areály. Zpočátku byla značena „Z“, poté rozdělena na linky číslo 71 a 72. V posledním období byla v provozu pouze linka číslo 72. Účelová linka číslo 73 posiluje v létě dopravu k plzeňské přehradě. Mezi účelové linky lze řadit i školní autobusové linky číslo 23 a 37, které jedou pouze několikrát za den. Částečně má tento charakter i linka číslo 36.

17. února 2012 – Autobus Karosa Citybus jako linka číslo 36 v zastávce Šimerova – Pavel Hypš

Noční doprava je zajištěna třemi autobusovými linkami označenými N1 až N3, doplněných od 1. září 2014 trolejbusovou linkou N7. O nocích před nepracovními dny navíc jezdí posilové linky N4 až N6 a příměstské linky N11 až N13. Dopravce ČSAD autobusy Plzeň navíc zajišťuje noční regionální spoje, označené N55, N91 a N92.

19. února 2013 – Konečná nočná linky N2 v Černicích s autobusem SOR NB12 – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: jízdní řády poštovních autobusů z let 1914, 1925, 1928 a 1930 (sbírka Poštovní muzeum Praha), web trolejbusy.plzenskamhd.net, web spvd.cz, web wikipedia.cz (Doprava v Plzni, Městská autobusová doprava v Plzni, Plzeň, Škoda podnik, Techmania, Tramvajová doprava v Plzni, Trolejbusová doprava v Plzni)
Text zveřejněn: 19. února 2013
Poslední aktualizace: 5. února 2015

TOPlist
aktualizováno: 05.12.2017 22:14:07