ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

PRAHA

Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 14. největší město Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Praha je také sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

9. června 2012 – Známá silueta Pražského hradu – Pavel Hypš

Železnice

První železnice na území Prahy byla zprovozněna v srpnu 1845 jako spojení Prahy a Olomouce, o šest let později byl zahájen provoz na trati z Prahy do Děčína. Po roce 1855 pak společnost Buštěhradská dráha vytvořila spojení Kladna, Kralup nad Vltavou a Prahy.

Původní novorenesanční budova hlavního nádraží v 19. století – web wikipedia.cz

Dnes je Praha přirozeným hlavním dopravním uzlem české železniční dopravy. Regionální integrovaná osobní doprava se formuje do příměstského systému Esko. Nákladní doprava ve východní části města je vedena po spojkách, které umožňují vyhnout se centru města.

19. září 2011 – Pražský motoráček při konání akce Den PID – Pavel Hypš

Metro

Metro tvoří v Praze základ sítě městské hromadné dopravy. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974, a to mezi Florencí (dříve Sokolovská) a Kačerovem, 12. srpna 1978 byl zahájen provoz na druhé lince, a to mezi Dejvickou (dříve Leninova) a Náměstím Míru. Od 2. listopadu 1985 zahájila svůj provoz třetí linka, a to ze Smíchovského nádraží na Florenc.

20. září 2008 – Muzejní vůz Ečs v areálu Depa Kačerov – Pavel Hypš

Dnes metro každý den přepraví přibližně 1,5 milionů cestujících. Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy a zároveň jedinou speciální železniční dráhu v České republice. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hlavního města Prahy. Tři linky se vzájemně v centru potkávají a s jediným přestupem je tak možné uskutečnit jakoukoli cestu.

19. prosince 2011 – Moderní souprava Siemens M1 vyjíždí ze stanice Florenc – Pavel Hypš

Tramvaje

Napáječem metra jsou pražská tramvaje. První pražská tramvaj, ještě tažená koňmi, vyjela 23. září 1875 na trasu mezi Řetezovým mostem a karlínskou Invalidovnou. Tramvaj s elektrickým pohonem pak vyjela díky Františku Křižíkovy v roce 1891 od horní stanice letenské lanové dráhy k dnešnímu výstavišti v Holešovicích. Jednalo se však spíše o propagační provoz a až 19. března 1986 zahájila Křižíkova společnost Elektrické dráhy provoz na trati mezi dnešní Florencí, dělnickým předměstím Libně (k Praze připojena 1901) a Vysočany (součást Prahy až od roku 1921). Ještě v březnu 1897 zahájil starosta města Košíře Matěj Hlaváček pod vlastní společností provoz na trati mezi Andělem a dnešní Klamovkou. Od 5. srpna 1907 již všechny tratě (včetně mezitím vybudovaných na Novém Městě a Vinohradech) odkoupily Elektrické podniky, 24. října 1907 začaly být tramvajové linky označovány čísly. Největší rozsah měla tramvajová síť v 50. letech, poté bylo zrušeno několik tratí v centru a v 60. a 70. letech další tratě vedené souběžně s nově vznikající sítí metra.

1972 – Trolejbus s tramvají na pražském Karlově náměstí – Archiv DP Praha

V současné době síť tramvají tvoří 21 linek označených 1-26 (chybí čísla 13, 15, 19, 21 a 23). Některé linky jezdí pouze pracovní dny (2, 4 a 6), vybrané úseky některých linek jsou v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Všechny linky jsou vedeny pouze po území města. Do budoucna je zpracováno několik projektů na výstavbu nových tratí. Největší šanci na realizaci má prodloužení z Divoké Šárky na Dědinu, rozpočet Prahy s ním však v nejbližších letech nepočítá.

13. května 2012 – Nízkopodlažní tramvaj Škoda 15T na Dlouhé třídě – Pavel Hypš

I přes bombardování v době 2. světové války byl zaveden 30. listopadu 1942 na tramvajích samostatný noční provoz. Linky A-F z velké části kopírovaly denní provoz a všechny se potkávaly u Hybernského nádraží. V roce 1945 byl kvůli válečným konfliktům noční provoz na 11 měsíců přerušen, po jeho znovuzavedení již linky nebyly odlišeny písmeny, jen 8 denních linek mělo téměř nepřetržitý provoz. Od 9. května 1974 se jejich počet rozšířil na dvanáct, od roku 1978 se jejich počet opět postupně snižoval. Reforma nočního provozu se uskutečnila k 3. listopadu 1985, kdy byly linky přeznačeny do číselné řady 51-58. V listopadu 1990 byl pokus o rozšíření nočního provozu, kdy byly zavedeny linky 59 a 60 a zaveden polonoční provoz linek 1 a 20. Systém byl ale natolik složitý, že od 25. března 1991 se provoz opět vrátil k původnímu stavu. Od 2. července 2004 byla dodatečně zavedena posilová linky 59 kopírující nejvytíženější úseky linek 57 a 58.

24. prosince 2007 – Tramvaj linky 55 na centrální přestupní zastávce Lazarská – Pavel Hypš

Tramvaje zajišťují základní noční obsluhu města dodnes. Linky označené 51-59 se potkávají na centrální přestupní zastávce Lazarská celou noc po 15 minutách (vždy pouze polovina, protože na všech je veden interval 30 minut). V koncových úsecích do Hostivaře a Řep jsou vedeny dvě linky v souhrnném intervalu 15 minut, jinak jede vždy pouze 1 linka. Větve na Podbabu a Radlickou jsou v nočním provozu obsluhovány autobusy.

2. května 2011 – Nízkopodlažní tramvaj T3R.PLF na noční lince 51 na Vítězném náměstí – Pavel Hypš

Účelové tramvajové linky zajišťovaly v minulosti přepravu během významných městských událostí. Doložena je například v roce 1978 linka X jako posila dopravy při návštěvě soudruha Brežněva, o dva roky později při Spartakiádě bylo v provozu dokonce 13 posilových linek označených 37-49. Provoz byl tehdy ovlivněn několika dlouhodobými výlukami, proto byla organizace dopravy ke strahovskému stadionu dosti obtížná.

10. února 2011 – Speciální tramvajová linka 47 na Výstavišti – Pavel Hypš

V posledních letech se účelové tramvajové linky objevují jen velmi zřídka. Linka pod označením 41 se objevila v roce 2010 při konání mistrovství světa v hodu létajícím talířem na Slavii, linka číslo 42 byl v provozu při všesokolských sletech v letech 2000 a 2012. V roce 2011 jezdila kuriózní linka 47 v trase Palmovka – Výstaviště, která posilovala linky na Výstaviště během tramvajové výluky na Strossmayerově náměstí.

17. února 2011 – Speciální tramvajová linka 47 na Libeňském mostě – Pavel Hypš

Zvláštní kapitolou speciálních linek je pak nostalgická linka číslo 91 v trase Vozovna Střešovice – Výstaviště. Poprvé vyjela v létě 1991 během konání Všeobecné výstavy v trase Výstaviště – Vltavská – Výstaviště. V následujícím roce byly v provozu dokonce linky 2 označené 91 a 92 a od roku 1993, kdy bylo otevřeno muzeum městské dopravy ve vozovně Střešovice, je linka 91 v provozu každoročně během letní sezóny. Zajišťována je výhradně historickými vozy upravenými pro dnešní provoz.

4. října 2008 – Nostalgická linka 91 u Pražského hradu – Pavel Hypš

Trolejbusy

28. srpna 1936 byl zahájen v Praze provoz trolejbusů v trase Vozovna Střešovice – Kostel svatého Matěje. Postupně byly zavedeny linky spojující Anděl s továrnou Waltrovky a také Strahovským stadionem. Po roce 1949 vzniklo po Praze dalších několik tratí a trolejbusových linek bylo v provozu již 10. V roce 1959 přesahovala síť pražských trolejbusů 56 km, zároveň ale také došlo k nahrazení první linky autobusy. Nakonec byl 16. října 1972 provoz pražských trolejbusů definitivně zrušen. O provozu pražských trolejbusů připravuje Dopravní webovka několikadílný podrobnější seriál.

1966 – Trolejbus linky 57 na Krejcárku – jen těžko byste hledali podobnost s dnešní krajinou – Archiv DP Praha

Autobusy

Autobusy začaly jezdit v Praze na Malé Straně 3. března 1908, udržely se tu však pouze do 17. listopadu následujícího roku. Od 19. dubna 1912 pak začal podnikatel František Černý provozovat autobusovou linku z Náměstí Republiky přes Karlín, Kobylisy, Bohnice, Chabry a Ďáblice až do Mělníka, ta pozastavila svůj provoz kvůli první světové válce. Počínaje 21. červnem 1925 zahájily Elektrické podniky hlavního města provoz na lince A Čechovo náměstí – Záběhlice, U Lípy. Toto datum se uvádí také jako začátek pražského autobusového provozu a od té doby už se pouze rozšiřoval.

1908 – První pražská autobusová linka – Archiv DP Praha

Dnes tvoří městskou autobusovou síť zhruba 150 linek číselně označených 100-297. Některé jezdí pouze pracovní dny. Vybrané linky jsou zajišťovány velkokapacitními autobusy dlouhými 18 metrů, jiné naopak minibusy. Na provozu se kromě Dopravního podniku podílí také několik soukromých dopravců. Největší podíl má pražská Veolia Transport provozující 8 městských linek.

7. března 2013 – Znovu zavedená linka 172 v podání midibusů u nádraží ve Velké Chuchli – Pavel Hypš

Noční provoz autobusových linek v Praze byl zahájen 27. listopadu 1932 třemi linkami A-C, všemi vedenými z oblasti Náměstí Republiky, zanedlouho rozšířenými na pět linek. Během druhé světové války byl provoz nočních autobusů postupně omezován až zrušen, a k jeho obnovení došlo 31. ledna 1959 zavedením nočních linek 201 a 202 z Václavského náměstí. Po několika obměnách tras došlo 1. únoru 1971 k plošnému přečíslování linek a v provozu pak byly opět dvě noční linky, ale pod označením 344 (Václavské náměstí – Budějovické náměstí) a 357 (Vychovatelna – Prosek). Od 9. května 1974 došlo k významnému rozšíření nočního provozu a přečíslování do dnešní číselní řady. V provozu tehdy bylo 9 nočních linek (označeny 501-506, 508, 509 a 512).

1. prosince 2010 – Noční autobusová linka 503 v terminálu Palmovka – Pavel Hypš

Dnes je v provozu celkem 15 nočních linek označených 501-515. Jsou vzájemně propleteny s nočními tramvajovými linkami a garantovány přestupy pro pohodlnou přepravu za všech čtvrtí do centra města i zpět. Provoz linek 505, 508 a 511 je zajištěn kloubovými autobusy, zbytek vozy standardní délky. V letech 2010 a 2011 byla v provozu ještě jednosměrná linka 516 do Klánovic.

24. dubna 2011 – Noční autobusová linka 516 v Újezdě nad Lesy – Pavel Hypš

Samostatnou kapitolu ve vývoji pražských autobusů tvoří školní linky. Prvním školním spojem byl označen 3. ledna 1955 prodloužený spoj linky 112 od Zoologické zahrady k Podhoří, poté od 1. června 1959 spoj linky 105 od Filmových ateliérů do Klukovic. Oba spoje byly později zařazeny jako prodloužení kmenových linek a k samostatnému číslování školních linek došlo až v roce 1983, kdy začaly být číslovány 401 a výše. V září 2000 byly z důvodu rozšiřování Pražské integrované dopravy přečíslovány do číselné řady začínající číslem 551.

25. června 2007 – Školní linka 562 v podání soukromého dopravce Connex Praha – Pavel Hypš

Dnes je v pravidelném provozu takovýchto linek 21 označených 551-571. Ve většině případů se jedná pouze o jeden ranní spoj, několik z nich má spojů více nebo jsou v provozu i odpoledne v opačném směru. Nejmladší školní linkou je od března 2013 linka 569 v oblasti Radotína spojující zastávky Otěšínská a Škola Radotín. Další školní linky bývají zaváděny při dlouhodobějších výlukách nebo mimořádných situacích na školách.

14. října 2011 – Zvláštní školní linka 575 ve výstupní zastávce Štěpničná – Pavel Hypš

Od 22. května 1995 byl zahájen provoz na lince I1 v trase Petýrkova – Bryksova. Jedná se o přepravu určenou zejména tělesně postiženým nebo občanům navštěvujícím zdravotnická zařízení. Současně byla zřízena také linka I2 z Dejvické na Náměstí Republiky, kterou provozovalo ČSAD Kladno. Vzhledem k její absenci v přehledech PID i portálu IDOS jsou informace z jejího pravděpodobně velmi krátkého provozu jen velmi útržkovité. Od 1. března 2009 bylo pak číslo znovu obsazeno linkou soukromého dopravce Societa v trase Jiřího z Poděbrad – Centrum Zahradní Město. Později linku převzal dopravce About Me a byla prodloužena na Florenc kvůli přestupu na ostatní invalidní linky, později nahrazena klasickými městskými linkami. Třetí linka spojovala do roku 2010 Sídliště Ďáblice a Zličín a podobně jako linka I1 s průjezdem přes celé město. Od roku 2009 se používá označení H1-H3.

13. května 2011 – Invalidní linka číslo 2 na náměstí Jiřího z Poděbrad – Pavel Hypš

První účelová autobusové linky v Praze v létě 1959 na trasách do Komořan (222), k Hostivařské přehradě (224) a k ruzyňskému letišti (225). Jejich počet se neustále měnil podle aktuální situace, v roce 1965 k nim přibyly mj. linky XA a XB k branickému nádraží. Od roku 1974 byly přečíslovány a jezdily na trasách do Křeslic (51), k motolskému krematoriu (52), k závodišti ve Velké Chuchli (53), k hloubětínským lázním (54), k trojské zoo (55), k hostivařské přehradě (56) a na Petřiny (57). V 80. a 90. letech bylo používáno označení 45x, od roku 2000 pak 751 a výše.

14. února 2009 – Veletržní linka 751 v terminálu Nádraží Holešovice – Pavel Hypš

Dnes jezdí pravidelně při konání veletrhů bezplatné linky 751 v Holešovicích a 758 v Letňanech. Při konání významnějších dostihů ve Velké Chuchle jezdí linka 772 (dříve 759), při konání akcí na strahovském stadionu linku 770. Do účelových linek lze zařadit také bezplatnou přepravu k obchodním centrům (v současnosti Avion Shopping Park Zličín, Globus Zličín, Ikea Černý Most, Tesco a obchodní centrum Letňany a Fashion Arena Štěrboholy), ke kancelářskému komplexu BBC na Budějovické a náhradní dopravu za neexistující železnici k ruzyňskému letišti označenou Airport Express.

14. února 2008 – Účelová autobusová linka 770 ke strahovskému stadionu – Pavel Hypš

Za první příměstskou linku lze považovat výše uvedenou linku do Mělníka, první opravdový příměstský systém však přišel až se vznikem Pražské integrované dopravy v 90. letech. Od 11. ledna 1992 zavedl Dopravní podnik hl. m. Prahy první dvě příměstské linky, 351 do Hovorčovic a 352 do Ořechu, o rok později je následovala linka 353 do Zelenče. V listopadu 1993 vznikla linka 354 do Podolanky, v říjnu 1994 linka 355 do Únětic. První soukromý dopravce v tomto sytému začal provozovat 4. prosince 1996 linku 360 do Jíloviště a Trnové.

11. března 2013 – Autobusová linka 351 u kostela v Hovorčovicích – Pavel Hypš

Dnes tvoří síť příměstské dopravy necelých 100 linek číslovaných 301-398. Dopravní podnik hl. m. Prahy zajišťuje jen malou část z nich, většinou je jejich provoz pod taktovkou soukromých dopravců z dané oblasti. V některých odlehlých částech Prahy tyto linky tvoří jedinou obsluhu, souběžné městské linky jsou postupně omezovány nebo rušeny, nebo sem ani nikdy nezajížděly.

24. října 2012 – Linka číslo 398 na autobusovém stanovišti v Sadské – Pavel Hypš

Počínaje 1. květnem 1996 byly do systému PID zařazeny také první dvě linky vůbec nezajíždějící do Prahy. Byly to linky 314 a 315 dopravce ČSAD Praha-západ v oblasti Černošic, kde navazovaly na pražskou příměstskou železnici. Od září 2000 se pro tyto linky zvolila samostatná číselná řada 401-499. První novou linkou v této řadě se stala linka 465 v Choceradech, všechny ostatní do ní byly postupně přečíslovány. Součástí těchto linek se stala také městská doprava v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi (24. září 2000) a také nástupce městské dopravy v Říčanech.

12. prosince 2008 – Autobusová linka 499 na náměstí v Říčanech – Pavel Hypš

Dnes je součástí systém PID 65 takovýchto linek ve všech směrech od Prahy. Zajišťují je často přímé autobusy z Prahy, nebo linky navazující na příměstskou železnici. Zajímavou je pak linka 456 v oblasti Kralup nad Vltavou dopravce Vlastimila Slezáka, který žádnou jinou linku neprovozuje. Nejmladší „mimopražskou“ linkou je tzv. městské doprava Milovice, linka číslo 432, zavedená 10. června 2012. Rozvoj těchto linek je dnes již velmi problematický vzhledem k existenci paralelního systému Středočeské integrované dopravy, který neuznává jízdní doklady PID.

26. února 2013 – Autobusová linka 432 na zastávce Tyršova v Milovicích – Pavel Hypš

Systém příměstských linek si postupem času vyžádal i noční obsluhu. První takovouto samostatnou linkou se stala linka číslo 601 dopravce Spojbus spojující od 23. listopadu 2003 Prahu a Černošice, později také Dobřichovice (a po nějakou dobu také Lety a Řevnice). Stejný dopravce pak zavedl ještě od července následujícího roku linkou 602 do Berouna.

13. října 2012 – Noční linka 601 v zastávce Sídliště Radotín – Pavel Hypš

Dnes je příměstských nočních linek 10, obvykle jen s jedním nebo dvěma páry spojů přes noc. Nejmladší z nich je linka číslo 608 z Kobylis do Odolene Vody, která je také jediná v provozu pouze o nocích před nepracovním dnem. Zajímavosti linky 610 do Dolních Břežan a Zlatníků-Hodkovic je provoz zajišťovaný minibusy.

17. července 2011 – Noční linka 610 v zastávce Nádraží Modřany – Pavel Hypš

Zvláštní kapitolu příměstských linek tvoří tzv. cyklobus, linka označená číslem 690. Poprvé vyjel 21. června 2003. Zajišťuje jej dopravce Martin Uher autobusem upraveným pro převoz jízdních kol a je v provozu vždy jen v turistické sezóně. Spojuje železniční stanici v Dobřichovicích s oblastí Řitky, Mníšku pod Brdy a Kytína s širokou sítí lesních cyklostezek.

22. dubna 2012 – Cyklobus ve společnosti midibusové linky 446 na návsi v Kytíně – Pavel Hypš

Lanové dráhy

V pražském provozu se vystřídalo také několik lanových drah. První zahájila svůj provoz 31. května 1891 mezi Řetězovým mostem (dnes vyústění Letenského tunelu) k letenskému zámečku. Její provoz byl zrušen ale již roku 1916 a od roku 1922 byla postupně demontována. V letech 1926-1935 ji ve stejných místech nahradilo ještě pohyblivé schodiště, potkal jej však stejný osud.

1905 – Spodní stanice lanové dráhy na Letnou – Archiv hlavního města Prahy

Nejdelší historii má pak lanová dráha na Petřín. Její provoz byl zahájen téhož roku jako první jmenovaná lanovka a s několika přerušeními přetrvává až dodnes. Spojuje tramvajovou křižovatku Újezd s rozhlednou na pražském vrchu Petřín s mezistanicí u restaurace Nebozízek. Od 2. března 1931 jsou jejím provozovatel Elektrické podniky, do té doby bylo jejím majitelem Družstvo rozhledny na Petříně.

19. června 2012 – Vůz lanové dráhy ve spodní stanici Újezd – Pavel Hypš

Méně známou je pak ještě lanová dráha v prostoru trojské zoologické zahrady. Je nejkratší lanovou dráhou v České republice a také jedinou sedačkovou v Praze. Její provoz byl zahájen v srpnu 1977, hned v roce 1978 byl však kvůli technickým problémům přerušen. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce a po ní se od roku 1981 stal provozovatelem Dopravní podnik hlavního města Prahy.

12. května 2007 – Lanová dráha v zoologické zahradě – web wikipedia.cz (Autor Lovecz)

Pravděpodobně nejméně známou je pak lanová dráha spojující budovy hotelu Mövenpick (dříve NH Praha) na pražském Smíchově. V provozu je od března 1996 a jedná se v podstatě o šikmý výtah zachycený na kolejnicích, technickým popisem něco mezi sedlovou a pozemní lanovou dráhou. Je také jedinou pražskou lanovkou, při jejímž přerušení se zavádí minibusová náhradní doprava.

20. března 2010 – Celkový pohled na hotel Móvenpick s lanovou dráhou – web wikipedia.cz (Autor Luděk Kovář)

Přívozy

Součástí Pražské integrované dopravy se od 1. července 2005 staly také přívozy překonávající Vltavu v místech, kde jsou mosty příliš vzdálené. První spojuje Sedlec a Zámky, druhý pak od června 2006 Podhoří s oblastí v Podbabě (ten je dodnes jednoznačně nejvytíženější). Jejich provozovatelem jsou Pražské benátky (dříve První všeobecná člunovací společnost), ke kterým se v červenci 2007 připojil Vittus Group s třetím přívozem spojujícím Lihovar a Veslařský ostrov (po krátkou dobu také areál Žlutých lázní). Postupně pak byly zavedeny ještě přívozy P4 (Národní divadlo – Dětský ostrov, v provozu byl pouze v sezóně 2011), P5 (Kotevní – Císařská louka – Výtoň, dříve Císařská louka – Jiráskovo náměstí) a P6 (Nádraží Modřany – Lahovičky). Za Prahou v oblasti PID jezdí také několik přívozů, žádný však do systému není zapojen.

9. září 2008 – Přívoz P3 přijíždí do přístaviště ve Žlutých lázních – Pavel Hypš

V tomto článku jsem se pokusil pouze ve stručnosti shrnout všechny složky pražské městské dopravy a Pražské integrované dopravy. Podrobnou historii jednotlivých linek představuje Dopravní webovka především v sekci Linky PID, další články z Prahy najdete také v sekci Ostatní.

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: web wikipedia.cz (Doprava v Praze, Lanová dráha hotelu NH Praha, Lanová dráha na Letnou, Lanová dráha na Petřín, Lanová dráha v Zoo, Metro v Praze, Praha, Městská autobusová doprava v Praze, Příměstské autobusové linky PID, Přívozy v PID, Tramvajová doprava v Praze, Trolejbusy v Praze), web Ropid.cz (jízdní řády), web vetinari.wz.cz, web prazsketramvaje.cz (Z archivu), publikace Historie městské hromadné dopravy v Praze (Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek)
    Poslední aktualizace: 16. března 2013

 

TOPlist
aktualizováno: 16.08.2017 11:25:51