ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

TĚŠÍN

Těšín (polsky Cieszyn) je město v jižním Polsku, v okrese Cieszyn, s více než 35 tisíci obyvateli, a metropole Těšínského Slezska. Leží na řece Olši, která je přítokem Odry. Na druhé straně hranice, v České republice, leží město Český Těšín.

28. ledna 2015 – Hlavní těšínské náměstí (Rynek) – Pavel Hypš

Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Podle legendy jej založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Ve skutečnosti však základem města bylo hradiště na Zámeckém vrchu, kde lze nalézt počátky osídlení v 6. až 5. století před naším letopočtem.

28. ledna 2015 – Evangelický kostel v Těšíně – Pavel Hypš

Po první světové válce bylo, spolu s celým Těšínskem, město rozděleno mezi nově vzniklé státy Československo a Polsko, které si na ně oba dělaly nárok. Československá část byla pojmenována Český Těšín, kdežto polská historická část si ponechala původní jméno v polském znění Cieszyn.

17. října 2013 – Z těšínské celnice je dnes česko-polská knihovna – Pavel Hypš

Mezi nejnavštěvovanější památky patří Hradní kopec (Wzgórze Zamkowe). Nalézá se zde mimo jiné románská rotunda svatého Nicholase z 11. století, gotický hrad ze 14. století s piastovskou věží, palác Habsburků z 19. století, zbytky piastovského hradu nebo anglický park s přírodními památkami.

28. ledna 2015 – Rotunda svatého Nicholase – Pavel Hypš

Město Těšín získalo železniční spojení již během 2. poloviny 19. století díky Košicko-bohumínské dráze. Jenže nádraží (nyní v Česku) leželo na opačné straně řeky Olše než historické jádro města (nyní v Polsku). Proto město v roce 1909 požádalo o koncesi pro stavbu elektrické tramvajové dráhy. Po jejím obdržení byla firmě AEG Vídeň zadána stavba trati, vozovny a elektrárny.

1914 – Tramvaje na těšínském náměstí – sbírka Muzea Slezského Těšínska v Těšíně

Pravidelný provoz byl zahájen 12. února 1911 na jediné, 1800 metrů dlouhé trati. Tramvaje odjížděly od nádraží, projely dnešními ulicemi Nádražní a Hlavní třída, přejely most přes Olši a pokračovaly ulicemi Hluboká (Głęboka), Szersznika a končily na křižovatce ulic Vysoká Brána (Wyższa Brama) a Bílská (Bielska).

Těšínská tramvaj v ulici Vysoká Brána – sbírka T. Kopoczek, publikace Tramwaje po Cieszynie

Soumrak se na těšínské tramvaje začal snášet v roce 1920, kdy bylo město rozděleno mezi dva státy. Na mostě přes řeku byly zřízeny celnice, kde vozy musely zastavit, aby se mohla vykonat celní prohlídka. Provoz těšínských tramvají byl tak po 10 letech zastaven. Poslední vozy vyjely na trať 2. dubna 1921.

17. října 2013 – Jedna ze zachovalých růžic trolejového vedení v Hluboké ulici – Pavel Hypš

Po rozdělení hranice zůstala v Těšíně železniční trať vedoucí z Těšína do východního Bílska. Trať je dnes ve velmi špatném technickém stavu. Dne 28. října 2009 byla nádražní budova uzavřena a zlikvidovány pokladny a čekárny. V současnosti z Těšína zajišťují slezské dráhy sedm párů vlaků trase Těšín – Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice), označovaných jako linka S58.

28. ledna 2015 – Osobní vlak vypravený na linku S58 v Těšíně – Pavel Hypš

Díky slabé železniční dopravě funguje z Těšína velmi dobře regionální autobusová doprava. Výhradně v režii soukromých dopravců odsud vyjíždějí přímé linky například do Skočova (Skoczow), Bílska-Bělé (Bielsko-Biała), Krakova (Krakow), Wroclawi nebo Katovic (Katowice).

17. října 2013 – Jeden z místních mikrobusů na lince Těšín – Krakov – Pavel Hypš

Těšín má vlastní městskou autobusovou dopravu, kterou zajišťuje společnost ZGK Cieszyn (Zakład Gospodarki Komunalnej; Odbor veřejných služeb Těšín). V současné době existuje devět autobusových linek, 5 městských a 4 příměstské, v trasách:

  • 10: Ul. Stawowa –> Os. Bobrek Wschód -> Ul. Kochanowskiego -> Błogocice -> (Ul. Sienkiewicza) -> Ul. Garncarska -> Os. Bobrek Wschód -> Ul. Stawowa
  • 21: Ul. Słowicza -> Ul. Garnacarska -> Ul. Kochanowskiego -> Ul. Słowicza
  • 22: Hażlach Skrzyżowanie -> Ul. Węgielna -> Ul. Kochanowskiego -> Ul. Morcinka I -> Ul. Z. Kossak -> Ul. Garnacarska -> Ul. Węgielna -> Hażlach Skrzyżowanie
  • 30: Ul. Słowicza -> (Plac Wolności) -> Ul. Garnacarska -> Markowice Lakiery -> (Markowice Fabryka) -> (Brzezówka / Pogwizdów PKP – Pogwizdów Bloki) -> (Markowice Fabryka) -> Markowice Lakiery -> (Ul. Libumia) -> Ul. Kochanowskiego -> (Plac Slowackiego) -> Ul. Słowicza
  • 30s: Ul. Matejki – Ul. Akacjowa (školní spoj)
  • 32: Ul. Słowicza -> Ul. Garnacarska -> Markowice Lakiery -> (Markowice Fabryka) -> Pogwizdów Bloki -> Kaczyce Bloki -> Pogwizdów Bloki -> (Markowice Fabryka) -> Markowice Lakiery -> Ul. Kochanowskiego -> Ul. Słowicza
  • 40: Gumna Ręmiza -> (Bobrek Wchód) -> Ul. Garnacarska -> Ul. Hajduka -> (Ul. Libumia) -> Ul. Szymanowskiego -> (Ul. Libumia) -> Ul. Kochanowskiego -> (Ul. Stawowa) -> Gumna Ręmiza
  • 5: Ul. Puńcowska III -> (Ul. Hallera / Ul. Puńcowska) -> Ul. Garnacarska -> Ul. Hażlaska-Jabłonna -> Ul. Kochanowskiego -> Ul. Puńcowska III
  • 50: Ul. Słowicza -> Ul. Ks. Tomanka -> Ul. Garnacarska -> Ul. Wrzośow -> Ul. Kochanowskiego -> (Ul. Puńcowska) -> Ul. Ks. Tomanka -> Ul. Słowicza

28. ledna 2015 – Nejmladším autobusem těšínské městské dopravy je SOR CN8,5 české výroby – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: publikace Tramwajem po Cieszynie (Mgr. Marian Dembiniok), web cieszyn.pl, web wikipedia.cz (Těšín, Tramvajová doprava v Těšíně), web wikipedia.pl (Cieszyn)
Poslední aktualizace: 30. ledna 2015

TOPlist
aktualizováno: 05.12.2017 22:14:07